Rajhrad - zdejší knihovna má unikátní rukopis královny Elišky Rejčky
Rajhradský Památník písemnictví na Moravě v těchto dnech vystavuje vzácné rukopisy a tisky, které spojuje jméno středověkého teologa Petra Comestora, jehož dílo si našlo čtenáře i v českých zemích. Zdejší knihovna má unikátní exempláře, mimo jiné rukopis královny Elišky Rejčky. A právě Rajhrad, zdejší kostel a klášter bude naším cílem.
O počátcích kláštera v Rajhradě se toho mnoho nedochovalo. O jeho vzniku vypovídají dvě pozdější listiny - říká se jim břevnovská falsa. A z těch se dozvíme, že roku 1045 měl český vévoda Břetislav věnovat řádu cellu, patrně šlo o jakousi poustevnu, možná kostelík. O tři roky později se z celly stal skutečný klášter. Starší historikové považovali obě listiny za pravé. Podrobným studiem typů písma, použitého materiálu a způsobu, jakým byly upevněny pečeti na listinách, však dokázali Palacký, Dudík a další badatelé, že obě listiny jsou dovedně zhotovená falsa.
Vstupme do areálu kláštera. Vlevo na průčelí kostela stojí socha sv. Vojtěcha,
"který přivedl benediktiny do Čech do Břevnova a na druhé straně je socha sv. Vintíře, který je považován za duchovního spoluzakladatele Rajhradského kláštera,"
uvedl pro Český rozhlas převor benediktinského opatství v Rajhradě, páter Augustin Gazda. Kdo byl prvním představeným kláštera se přesně neví. Někteří badatelé si myslí, že to byl Matouš, moravský písař v roce 1740 mluví o jménu Maurus. To je pravdě zřejmě blíže, protože toto jméno je v klášterech sv. Benedikta poměrně časté.
Až do konce 17. století měl klášter románský sloh. Jeho současnou podobu mu dal slavný architekt Giovanni Santini-Aichl. Stavby kláštera nechal zbudovat na 430ti dubových pilotech. Jako významná barokní památka se klášter dochoval dodnes, i když za socialismu sloužil jako vězení pro deportované mnichy a nebo jako sklad civilní ochrany. Benediktinům se vrátil dosti zdevastovaný a teď se postupně opravuje. Nejvýznamnější částí kláštera je chrám.
"Když vstoupíte do toho kostela, tak první věc, která člověka zaujme, to je krása. Tady máme velice krásnou a bohatou výzdobu. Jednak jsou to sochy Ondřeje Schweigela a jeho žáků, pak je to nástropní freska v kněžišti od Josefa Winterhaltera. Je to kopie slavného Rafaelova obrazu Proměnění Páně na hoře Tábor."
Unikátní je klášterní knihovna. Je v ní 65 tisíc knih a je to nejstarší klášterní knihovna na Moravě. Jsou tu bible, knihy teologické, historické, přírodovědecké a mnoho dalších oborů. Najdou se tu i unikátní jazyky, podotkla správkyně knihovny Jindra Pavelková.
"Hebrejština, chaldejština a aramejština jako jazyky Bible a možná i koptština."
Jak dodal vedoucí Památníku písemnictví na Moravě Vojen Drlík, nejcennější v benediktinské knihovně jsou staré rukopisy."Zhruba od 9. století jsou tu originály, včetně rukopisu královny Rejčky, který je nejznámější, bohatě ilustrovaný. Nejstarší je Martyrologium Adonis, což je rukopis, který nebyl napsán tady u nás, patrně byl převezen z Francie, ale je zajímavý především tím, že jsou v něm staroslovanské vpisky. Čili je to z doby, kdy tu byla v povědomí staroslovanská liturgie a písmo, takže je to opravdu vzácné."
Tato nejstarší rajhradská kniha z třetí čtvrtiny 9. století je starší než sám kníže sv. Václav a než církevní organizace v Čechách. Mezi výrazné osobnosti kláštera patřil mnich Petr, iluminátor breviáře probošta Vítka z roku 1324. První tři iluminace v tomto breviáři se dokonce připisují známému gotickému umělci Mistru Teodorikovi. V Rajhradě patrně dříve byl i další zajímavý rukopis Nejdelší večer. Pojednával o staročeských štědrovečerních zvycích v 1. polovině 15. století a napsal ho Jan z Holešova, mimo jiné Husův žalobce na kostnickém sněmu.
Rajhradská knihovna měla řadu významných knihovníků. Například Beda Dudík položil základ k rajhradské sbírce map. Na tu svým způsobem navázal kněz, malíř, kartograf Vojtěch Slouk. Je tvůrcem originálních hodin a globu, uvedla správkyně knihovny Jindra Pavelková.
"Jsou to tzv. světové hodiny, dříve stávaly ve sněmovním sále v prelatuře a ukazují nejen tzv. rajhradský čas, který je proti středoevropskému o tři minuty posunut, ale také 12 časů podle časových pásem ve významných světových metropolích. Hodiny ukazují fáze měsíce, datum a čas. Práce na glóbu trvala Sloukovi asi 16 let. Je to dokonce až třetí koule, se kterou byl spokojen. Maloval i mapu, která se skládá z 252 dílků k sobě slepených. Názvosloví globu je německé, protože v době kdy to dělal /globus byl dokončen roku 1876/ neexistovalo adekvátní české názvosloví. Globus byl samohybný, otáčel jím hodinový strojek, jehož natažení mělo vydržet na 21 dní."
Globus má průměr jeden metr a sedmdesát centimetrů a vždy budil v knihovně zaslouženou pozornost. Rajhradští benediktini se rovněž zasloužili o budování nemocnic, chudobinců, sirotčinců a škol. V Rajhradě se dařilo různým spolkům i kultuře - například před první světovou válkou tu bylo pět ochotnických divadelních spolků a byla tu uvedena opera Viléma Blodka V studni.