Rajhrad - zdejší knihovna má unikátní rukopis královny Elišky Rejčky
Rajhradský Památník písemnictví na Moravě v těchto dnech vystavuje vzácné rukopisy a tisky, které spojuje jméno středověkého teologa Petra Comestora, jehož dílo si našlo čtenáře i v českých zemích. Zdejší knihovna má unikátní exempláře, mimo jiné rukopis královny Elišky Rejčky. A právě Rajhrad, zdejší kostel a klášter bude naším cílem.
O počátcích kláštera v Rajhradě se toho mnoho nedochovalo. O jeho vzniku vypovídají dvě pozdější listiny - říká se jim břevnovská falsa. A z těch se dozvíme, že roku 1045 měl český vévoda Břetislav věnovat řádu cellu, patrně šlo o jakousi poustevnu, možná kostelík. O tři roky později se z celly stal skutečný klášter. Starší historikové považovali obě listiny za pravé. Podrobným studiem typů písma, použitého materiálu a způsobu, jakým byly upevněny pečeti na listinách, však dokázali Palacký, Dudík a další badatelé, že obě listiny jsou dovedně zhotovená falsa.
Vstupme do areálu kláštera. Vlevo na průčelí kostela stojí socha sv. Vojtěcha,
"který přivedl benediktiny do Čech do Břevnova a na druhé straně je socha sv. Vintíře, který je považován za duchovního spoluzakladatele Rajhradského kláštera,"
uvedl pro Český rozhlas převor benediktinského opatství v Rajhradě, páter Augustin Gazda. Kdo byl prvním představeným kláštera se přesně neví. Někteří badatelé si myslí, že to byl Matouš, moravský písař v roce 1740 mluví o jménu Maurus. To je pravdě zřejmě blíže, protože toto jméno je v klášterech sv. Benedikta poměrně časté.
Až do konce 17. století měl klášter románský sloh. Jeho současnou podobu mu dal slavný architekt Giovanni Santini-Aichl. Stavby kláštera nechal zbudovat na 430ti dubových pilotech. Jako významná barokní památka se klášter dochoval dodnes, i když za socialismu sloužil jako vězení pro deportované mnichy a nebo jako sklad civilní ochrany. Benediktinům se vrátil dosti zdevastovaný a teď se postupně opravuje. Nejvýznamnější částí kláštera je chrám.
"Když vstoupíte do toho kostela, tak první věc, která člověka zaujme, to je krása. Tady máme velice krásnou a bohatou výzdobu. Jednak jsou to sochy Ondřeje Schweigela a jeho žáků, pak je to nástropní freska v kněžišti od Josefa Winterhaltera. Je to kopie slavného Rafaelova obrazu Proměnění Páně na hoře Tábor."
Unikátní je klášterní knihovna. Je v ní 65 tisíc knih a je to nejstarší klášterní knihovna na Moravě. Jsou tu bible, knihy teologické, historické, přírodovědecké a mnoho dalších oborů. Najdou se tu i unikátní jazyky, podotkla správkyně knihovny Jindra Pavelková.
"Hebrejština, chaldejština a aramejština jako jazyky Bible a možná i koptština."
"Zhruba od 9. století jsou tu originály, včetně rukopisu královny Rejčky, který je nejznámější, bohatě ilustrovaný. Nejstarší je Martyrologium Adonis, což je rukopis, který nebyl napsán tady u nás, patrně byl převezen z Francie, ale je zajímavý především tím, že jsou v něm staroslovanské vpisky. Čili je to z doby, kdy tu byla v povědomí staroslovanská liturgie a písmo, takže je to opravdu vzácné."
Tato nejstarší rajhradská kniha z třetí čtvrtiny 9. století je starší než sám kníže sv. Václav a než církevní organizace v Čechách. Mezi výrazné osobnosti kláštera patřil mnich Petr, iluminátor breviáře probošta Vítka z roku 1324. První tři iluminace v tomto breviáři se dokonce připisují známému gotickému umělci Mistru Teodorikovi. V Rajhradě patrně dříve byl i další zajímavý rukopis Nejdelší večer. Pojednával o staročeských štědrovečerních zvycích v 1. polovině 15. století a napsal ho Jan z Holešova, mimo jiné Husův žalobce na kostnickém sněmu.
Rajhradská knihovna měla řadu významných knihovníků. Například Beda Dudík položil základ k rajhradské sbírce map. Na tu svým způsobem navázal kněz, malíř, kartograf Vojtěch Slouk. Je tvůrcem originálních hodin a globu, uvedla správkyně knihovny Jindra Pavelková.
"Jsou to tzv. světové hodiny, dříve stávaly ve sněmovním sále v prelatuře a ukazují nejen tzv. rajhradský čas, který je proti středoevropskému o tři minuty posunut, ale také 12 časů podle časových pásem ve významných světových metropolích. Hodiny ukazují fáze měsíce, datum a čas. Práce na glóbu trvala Sloukovi asi 16 let. Je to dokonce až třetí koule, se kterou byl spokojen. Maloval i mapu, která se skládá z 252 dílků k sobě slepených. Názvosloví globu je německé, protože v době kdy to dělal /globus byl dokončen roku 1876/ neexistovalo adekvátní české názvosloví. Globus byl samohybný, otáčel jím hodinový strojek, jehož natažení mělo vydržet na 21 dní."
Globus má průměr jeden metr a sedmdesát centimetrů a vždy budil v knihovně zaslouženou pozornost. Rajhradští benediktini se rovněž zasloužili o budování nemocnic, chudobinců, sirotčinců a škol. V Rajhradě se dařilo různým spolkům i kultuře - například před první světovou válkou tu bylo pět ochotnických divadelních spolků a byla tu uvedena opera Viléma Blodka V studni.
