Schwarzenberská hrobka se možná vrátí dědicům
Ústavní soud otevřel Alžbětě Pezoldové cestu ke získání rodinné hrobky Schwarzenbergů u Třeboně. Je to vůbec první úspěch v její dlouholeté snaze o navrácení majetku hlubocké větve rodu. Přesto by bylo možná příliš odvážné tvrdit, že jde o rozhodnutí průlomové. Proč?
Případem se bude muset zabývat Okresní soud v Jindřichově Hradci. Bude již vázán názorem ústavního soudu, že hrobka je místem požívajícím pietní ochrany jako součásti práva na rodinný život a neměla být zahrnuta do vyvlastněného hospodářského majetku. Před okresním soudem však ještě bude muset Pezoldová prokazovat, že hrobka je součástí dědictví po Adolfu Schwarzenbergovi. Rozhodnutím ústavního soudu ale nebyla dotčena platnost zákona o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou.
"Máme celou řadu jiných žalob, které zcela nepochybně skončí u ústavního soudu,"řekl advokát Jan Dáňa. Naději na úspěch nyní vidí hlavně v konstatování ochránce ústavnosti o ochraně soukromého života, na základě kterého se bude předně domáhat vydání osobních věcí zabavených Schwarzenbergům a inventáře, na který by bylo možné vztáhnout tuto charakteristiku.
Skutečným průlomem by bylo až zrušení problematického speciálního zákona, přijatého poté, co na rozsáhlé majetky Schwarzenbergů nebylo ani při nejhorší vůli možné vztáhnout Benešovy dekrety, vyvlastňující Němce a kolaboranty. Složitost problematiky ilustrují i problémy kolem restituční hranice, vázána k 25. únoru 1948. "Celá ta věc zdánlivě vypadá jako věc restituční, jíž ve skutečnosti není,"řekla například ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, zatímco právní zástupci Alžběty Pezoldové zase namítají, že schwarzenberské vlastnictví bylo ve skutečnosti zestátněno až po únoru 1948.
