Národní galerie vystavuje nejvzácnější předměty svatováclavského kultu
Meč sv. Václava i jeho přilba, opánky i vyšívaná kazule, vzácné relikviáře a dokonce i Palladium země české, které mohli lidé naposledy spatřit v červnu roku 1945, jsou nyní vystaveny v Anežském klášteře v Praze. Na závěr Svatováclavského roku tu totiž Národní galerie spolu s Arcibiskupstvím pražských připravila reprezentativní výstavu Svatý Václav - ochránce České země. Až do března příštího roku tu jsou k vidění obrazy, plastiky, grafická díla, knihy i mince, na kterých je vyobrazen český národní světec nebo které ukazují úctu k jeho kultu. Jedním z autorů výstavy je Prof. Jan Royt z Univerzity Karlovy. Milena Štráfeldová ho na vernisáži výstavy požádala o rozhovor:
"My jsme skutečně vybírali, aby to byly ty nejkrásnější předměty. Jak tu bylo řečeno, součástí je i stálá expozice, kde jsou třeba věci z doby Karlovy, které jsme nechtěli na výstavu snášet. Zde jsme ale doplnili předměty z doby krále Vladislava Jagellonského, relikviářovou bustu sv. Václava, nádherný reprezentativní obraz. A z období baroka to jsou opravdu špičkové věci, obrazy od Karla Škréty, největšího malíře 17. století, obraz Petra Brandla, socha od Jana Jiřího Bendla, autora Mariánského sloupu. Z 20. století tady přirozeně nesmí chybět Myslbek. Vše, co je reprezentativní, tady je."
"Je tady třeba vystavena rytina a na té rytině je dokonce český přípis císaře Ferdinanda: Tobě, sv. Václave, já, český král. Tady vidíme, že Habsburkové se považovali za legitimní dědice Koruny svatováclavské."
"To je samozřejmě otázka za 2. světové války, ta nešťastná Svatováclavská orlice. Tady ovšem samozřejmě musíme být trošku opatrní, protože někteří držitelé Svatováclavské orlice se k tomu dostali jako slepí k houslím, abych tak řekl. Já můžu uvést třeba Prof. Cibulku, který zachránil řadu věcí z Národní galerie. A téměř jakoby z pomsty mu byla orlice udělena. Takže bych byl opatrný při hodnocení některých osob, které ji obdržely. Samozřejmě to je ta doba, kdy to bylo zneužito."
