Spor o režijní jízdenky a stravenky hrozí přerůst ve velkou stávku

Česku hrozí velká stávka v dopravě během předsednictví v Evropské unii. A důvod? Odboráři opět odmítají uvažované zdanění zaměstnaneckých výhod, zejména stravenek a režijních jízdenek. Vláda má do 16. prosince slíbit, že k tomu nedojde. Jinak prý vypukne mela. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Ministr financí Miroslav Kalousek hodlá v rámci nového zákona o dani z příjmu zrušit různé příjmové benefity, kterých je asi 50. Mezi nimi právě i zaměstnanecké výhody, jako jsou stravenky nebo zlevněné režijní jízdenky. Kalousek je známý svou nelibostí k daňovým výjimkám. Považuje je za diskriminační vůči těm, kterých se netýkají. Daňový systém by měl být podle Kalouska jednoduchý, se stejnými výhodami pro všechny. Otázkou ovšem je, zda se tento záměr podaří Topolánkově vládě prosadit. Její postavení je dost vratké. Pokud jde o zmíněné zaměstnanecké výhody, dá se očekávat ostrá odmítavá reakce nejen dopraváků, ale například v případě stravenek i jiných zaměstnaneckých skupin. A rovněž řada podnikatelů by tím nebyla nadšena.

Nyní mohou snížit svůj základ daně o náklady na podnikové stravování, popřípadě o část nákladů na stravenky, pokud podnik nemá zabezpečeno vlastní stravování. Stali bychom se tak jedinou evropskou zemí, kde neexistuje tato daňový výhoda. V některých zemích hradí zaměstnavatelé hodnotu stravenek dokonce stoprocentně, třeba v Anglii, Rakousku či v Polsku. Návrh odmítají i hostinští a restauratéři, kteří by zrušení podpory stravenek tvrdě pocítili na svém obratu. Vraťme se ale k hrozbě dopravních odborů, že vyhlásí velkou stávku. V tomto případě jde nejen o stravenky, ale i výhodné režijní jízdenky. Koordinátorem celé akce je někdejší šéf železničních odborů Jaromír Dušek. Ten už před časem prohlásil, že železničářské režijní jízdenky jsou jakousi vydrženou stavovskou skutečností.

„o kterou železničáře nikdo nepřipravil ani za první republiky, ani v době války za Hitlera, ani za komunistů.“

Současný místopředseda železničních odborů Jaroslav Pejša k tomu dodává.

„Podívejte, tento systém platí ve všech okolních zemích v Německu, Rakousku, Polsku, na Slovensku, v Maďarsku.“

Bedřich Danda, foto: autor

Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda to ale nepovažuje za pádný argument.

„Já vím, že historicky železničáři, dopravní podniky, tramvajáci, měli vždycky nějaké výhody. Myslím ale, že doba je dnes už jinde.“

Podle ministra financí by i v budoucnu měly být prioritou podpora rodin s dětmi, zodpovědnost za vlastní stáří, zodpovědnost za vlastní bydlení či věda a výzkum. Režijní jízdenky a stravenky podle ministerstva nepatří do veřejného zájmu. A jak řekl náměstek ministra financí Peter Chrenko, o konečné podobě zákona samozřejmě rozhodne až vláda.

„Ministr financí necouvne od svého záměru, protože chce, aby otázka, co je veřejným zájmem a mělo by mít podporu v zákoně o dani z příjmů, by měla padnout na úrovní vlády. Vláda by měla posoudit, zda považuje režijní jízdenky, stejně jako stravenky, za veřejnou prioritu, veřejný zájem a bude ho chtít i nadále podporovat v daňovém zákoně.“

Železničář Jaroslav Pejša ovšem zastává názor, že režijní jízdenky by rovněž měly být veřejným zájmem.

„Domnívám se, že mobilita zaměstnanců je také veřejným zájmem. Zaměstnanci používají režijní jízdenky nejen pro svou soukromou jízdu, ale i na dojíždění do zaměstnání.“

To je ale velmi chatrný argument. Do zaměstnání dojíždějí miliony jiných lidí a nejsou nijak zvýhodněni. Ministr Kalousek v boji proti diskriminačním benefitům uvádí příklad. Říká, že státní tiskárna cenin, která tiskne peníze, také nedává zaměstnancům nějaké režijní nezdaněné peníze. Náměstek ministra financí Peter Chrenko zdůrazňuje, že podle návrhu nového zákona budou nějak zvýhodněni všichni zaměstnanci.

„Nechceme nadále zachovávat v systému rezortní výjimky. Chceme do systému zavést pouze taková zvýhodnění, která jsou plošná. V konceptu nového zákona tomu říkáme zaměstnanecký paušál, který vlastně nahradí všechny náklady pro všechny. To znamená náklady na cestování, na stravování pro každého zaměstnance i náklady na oblékání zaměstnance. To by mělo být realizováno ve formě toho zaměstnaneckého paušálu, to znamená určité odečítatelné položky.“

O nic vlastně nepřijdou ztrátou režijní jízdenky ani železničáři důchodci.

„U penzistů je další konstrukce tzv. nezdanitelného minima, které bude nastaveno v nějaké výši. Pokud ty příjmy nepřesáhnou toto minimum, tak penzistům žádná povinnost podávat daňové přiznání nehrozí. Je to jen otázka dohody, jak by se měla správně ocenit taková poskytovaná výhoda.“

Jaroslav Pejša ale namítá, že nikdo právě neví, jakou částkou vlastně ten benefit, tedy režijní jízdenku, ohodnotit. A je zde další problém.

„Když si vezmeme celý záměr zákona o dani z příjmu, tak tam není jen patnáctiprocentní daň z příjmu. Lidé by z toho měli platit i zdravotní a sociální pojištění.“

Zástupci dopravních odborů trvají na svém. Pokud vláda od svého záměru rušit benefity neustoupí, bude stávka. A půjdou do ní nejen železničáři. Stávkou hrozí odboráři už delší dobu, poprvé však výhrůžku formulovali tak jednoznačně. Tentokrát by zřejmě vynechali i mezikrok v podobě stávkové pohotovosti a začali rovnou stávkovat.