Nová Paka - město uměleckého rodu Suchardů i místo spiritismu
V minulých týdnech jsme navštívili východní Krkonoše a při odjezdu míjíme Novou Paku. Novopacko je tajemným místem. Působil zde například vůdce českých spiritistů Karel Sezemský a v muzeu je také expozice spiritismu. Město je spojené i se slavným rodem Suchardů - sochařů, malířů a grafiků.
Na náměstí Nové Paky stojí kašna z roku 1814 se sochou sv. Floriána. V této kašně je prý podle pověsti bláznivá voda - kdo se jí napil, měl jistotu, že bude packým bláznem. Takže pozor na vodu. Nová Paka je i prvním městem u nás, na jehož náměstí byl vztyčen pomník Mistra Jana Husa.
"Tohle je farní kostel sv. Mikuláše, který je zmiňován právě v onom roce 1357. Kostel je nádherný hlavně tím, že uvnitř jsou všechny práce rodu Suchardů."
Rod Suchardů je unikátní tím, že od roku 1770, kdy se narodil Jan Sucharda starší, byl až do dnešní doby snad každý z členů rodu výtvarným umělcem. Například Antonín Sucharda starší je tvůrcem unikátních loutek, kterých vyřezal více než sto. Některé byly 1 metr vysoké a vážily až 8 kilogramů. A v Suchardově domě sídlí i novopacké muzeum.
"Máme před sebou Suchardův ateliér a Suchardův dům. Ze strany východní, je letopočet 1895 a z druhé 1896. Tenhle dům byl postaven kvůli svatbě. Tehdejší profesor Alois Bouda si vzdal za ženu Annu Suchardovou."
Mimochodem, ze zmíněného svazku se nenarodil nikdo jiný než slavný malíř Cyril Bouda. Suchardovy okouzlila italská renesance a jejich dům je postaven ve stejném duchu. Snad každý centimetr fasády vily pokrývají fresky nebo sgrafita. Místním se prý příliš nelíbil. Na rozdíl od ostatních ještě roubených domů byl kamenný a podle lidí pomalovaný. Antonín Sucharda mladší na kritiku odpověděl nápisem na domě:
"Komu se nelíbí stavení za peníze mé, ať si postaví jiné, za peníze své."
Život Antonína Suchardy mladšího připomíná červenou knihovnu. Měl rád Aničku - dceru mlynáře. Doma ale nechtěli, aby si vzal dceru ze zadluženého mlýna. Mlynář vymámil od Aničky, která se starala o celou rodinu, dva zlaté a vyhrál v lotynce 12.000 zlatých. Tisíc dal Aničce a brzy byla svatba. Jejich syn Stanislav je snad největším umělcem z rodu Suchardů. Vytvořil řadu nádherných plaket a medailí, které vycházely z pohádkových a poetických motivů. V podobném duchu vytvořil dekorativní práce pro Pražskou spořitelnu, Zemskou banku, Wilsonovo nádraží. Jeho vrcholným dílem je však pomník Františka Palackého v Praze.
"Paka je vzácná právě tím, že tady jsou zbytky těchto zkamenělých prokřemenělých rostlin a vedle toho nádherné ukázky drahých kamenů,"
uvedl pro Český rozhlas ředitel muzea Miloslav Bařina. Vzácné kameny jsou ve třetí muzejní budově - v klenotnici. Je tu i expozice spiritismu. Je zvláštní, že se jeho střediskem stalo ve střední Evropě právě Podkrkonoší. Historici vidí důvod v rázu krajiny, vrozeném sklonu k mysticismu lidí žijících pod horami a také třeba v odporu ke katolické církvi.
"Spiritismus je velice zvláštní záležitostí. Tady vzkvétal zejména po první světové válce. Mladí muži někde zahynuli, jejich manželky na ně čekaly a najednou spiritismus hlásá, že každý se vrátí. To byla opravdu půda pro působení Karla Sezemského vůdce českých spiritistů. Tento pán dokázal vydat na 400 knih a měl tu velký vliv."
Karel Sezemský přispěl k rozvoji spiritismu i vlastními vynálezy. Vytvořil například psychoskop - kolečko s tužkou, jímž podle návodu duch skrze médium sám kreslil po stole. Tento vynález se na přelomu století běžně prodával. Sezemský vydával i časopis Posel Záhrobní. V čele hnutí, ke kterému se hlásilo půl milionu lidí, byl i po první světové válce. Spiritisté z každého sjezdu posílali pozdrav prezidentu T. G. Masarykovi, který se netajil tím, že ke spiritistům kdysi také patřil. Sezemský se v Podkrkonoší snažil také o založení utopické komuny. Chtěl tu připravovat lidi ke společnému životu po způsobu prvých křesťanů.
A aby toho tajemna nebylo málo, přidám ještě pověst o zázračné sošce Panny Marie. Ta prý byla nalezena v nedalekých dolech ve Stupné. Díky tomu vznikla nejkrásnější stavba v Nové Pace - pavlánský klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Z Nové Paky se stalo významné poutní místo a samotný chrám patří mezi nejkrásnější barokní stavby první čtvrtiny 18.století ve střední Evropě.
