Národní muzeum "balí kufry"

Hlavní budova Národního muzea na Václavském náměstí se chystá na obrovskou stěhovací akci, protože projde generální rekonstrukcí. Přípravy jsou už v plném proudu, i když samotná budova bude na čtyři roky uzavřena až v roce 2011. Sbírky prostě nejde jen tak naložit na kamiony a někam převézt. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Pohled na budovu Národního muzea (uprostřed) a budovu Rádia Svobodná Evropa (vpravo nahoře), foto: ČTK

Národní památka, kterou ročně navštíví tisíce tuzemců i cizinců, je v dezolátním stavu. Úlomky z architektonických prvků budovy a sochařské výzdoby, zlacené dekorace z měděného plechu a rozpadající se kusy břidlice z krytiny, to jsou jen některé ukázky ´odpadu´ z neorenesanční budovy, který Národní muzeum ukázalo před dvěma roky veřejnosti na neobvyklé výstavě. Stát už na kompletní rekonstrukci budovy a vše, co s tím souvisí, vyčlenil více než čtyři miliardy korun. V plném lesku by se měla budova ukázat opět v roce 2015. V té době už také bude propojena tunelem s vedlejším mohutným objektem, kde dosud sídlí Rádio Svobodná Evropa. Tato stanice se totiž do půl roku přestěhuje do vlastní nové budovy. A vláda rozhodla, že objekt bývalého Federálního shromáždění převezme právě Národní muzeum. Získá tak zároveň nové výstavní plochy a návštěvníci uvidí i exponáty, které dosud kvůli omezenému prostoru byly uchovávány v depozitářích. To je ale zatím hudba budoucnosti, i když zase ne tak vzdálené. Nyní teprve dominanta Václavského náměstí začíná obrazně řečeno balit kufry. A jak říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, je to složitá operace.

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš, foto: autor

„Probíhá v něm největší logistická akce, myslím vůbec největší v dějinách českého muzejnictví. To znamená, že opravdu stěhujeme miliony sbírkových předmětů. Nejde o to přenést předmět A do bodu B. Národní muzeum má zhruba 20 milionů sbírkových předmětů. V hlavní budově je jich několik milionů, ale hlavně rozdílných druhů od archeologických nálezů, přes paleontologii až třeba po mykologické herbáře. A každý z těch předmětů má svou speciální evidenci, svůj speciální popis, speciální zacházení. Například ta mykologie nesmí mít žádné vlhkostní výkyvy, takže je to segment strašně mnoha na sobě souvisejících a navazujících úkolů. Ty předměty se musí očistit, zabalit, odstěhovat. Tam už to musí být připraveno a vybaveno.“

Když se hovoří o dvaceti milionech předmětů ve sbírkách, není to úplně přesné. Je jich mnohem víc. Například krabice hmyzem jsou evidovány jako jedno číslo. Zároveň tedy probíhá i jakási nesmírně náročná inventura. Za normálních okolností by se do ní asi nikdo neodvážil, protože by to byla práce na řadu let. Michal Lukeš tak nevidí v generální rekonstrukci jen samé nepříjemnosti s tím spojené.

„Na druhou stranu to má i velice pozitivní efekt, protože tohle je vlastně ohromná pozitivní práce pro tu sbírku. Mnohé věci jsou zabaleny v nevyhovujícím obalu. Teď se přebalí, očistí, uloží se do nových depozitářů, kde jim bude opravdu dobře. Po té ohromné dřině, pokud se vše povede, bude sbírka o sto procent ve větším pořádku a kvalitně spravovaná. Takže všechno zlé je k něčemu dobré. Pochopitelně to není práce moc zábavná.“

Zatím návštěvníci ani nepoznají, že stěhování a rekonstrukce budovy už vlastně začaly. Vše se děje za plného provozu, v podstatě za scénou. Než bude v roce 2011 budova na čtyři roky uzavřena, chystá Národní muzeum ještě dvě velké výstavy. Příští rok na podzim to bude velká výpravná výstava na téma zrození planety Země a pak závěrečná velká výstava na téma staré pověsti české.

„Bude to o pověstech a realitě o počátcích naší státnosti, počátcích naší historie.“

Mezitím se ale balí exponáty, dostavují se depozitáře, kde budou některé předměty uloženy po dobu rekonstrukce, například v Terezíně nebo v Horních Počernicích. Ani po dobu rekonstrukce ale Národní muzeum z Václavského náměstí nezmizí.

„Příští rok bychom měli do fyzické správy převzít budovu bývalého Federálního shromáždění. Sice nyní nemáme kapacitu a peníze na to, abychom udělali supernové expozice, ale hned bychom ji chtěli zpřístupnit veřejnosti, která ji moc nezná.“

Po generální rekonstrukci čeká Národní muzeum ještě další nesmírně vítaná novinka. Celý budoucí komplex by už neměl být z obou stran obklíčen rušnou magistrálou. Tak to alespoň slibují pražští radní.