Na krajanský soubor do Prahy přijedou folklorní soubory z Ukrajiny i z Texasu.

18. září v Praze začíná 2. ročník krajanského festivalu. Kromě souborů našich krajanů z Ukrajiny, Chorvatska, Rumunska a dalších evropských zemí se ho zúčastní i Češi z Texasu. Festival spolu s občanským sdružením Sedm paprsků pořádá i Folklorní sdružení ČR. O podrobnosti k letošnímu ročníku požádala Milena Štráfeldová hlavní organizátorku festivalu Věru Doušovou.

Věra Doušová,  foto: Martina Stejskalová
"Je to festival, který jsme uspořádali loni poprvé, a je to příležitost, aby se sešli krajané z celého světa a ukázali, že ačkoli žijí v zemích vzdálených od nás tisíce kilometrů, nezapomínají na svůj původ, na svůj jazyk, na kulturu své země. A to vše by chtěli předvést našim divákům a také sami sobě."

Ze kterých zemí letos krajané přijedou?

"Tradičně nejvíce krajanů vždycky přijíždí z Ukrajiny, přijede šest souborů. Z Moldavska přijede nový soubor, který tady minulý rok nebyl. Čekáme krajany ze Slovenska, z Rumunska, z Chorvatska, Slovinska a také z Texasu."

Co vlastně tu budou tyto soubory předvádět? Loni to byl víceméně folklorní festival. Bude to tak i letos?

"Ano, je to opět folklorní festival, protože folklor je něco, co nejvíce mluví k srdcím a duším krajanů, kteří žijí vzdáleni od své pravlasti."

A bude to tedy pouze folklorní festival, nebo ho budou doprovázet i nějaké ukázky lidových řemesel z jednotlivých zemí, jejich kuchyně a tak dále?

"Bude stálá výstavka v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí, Kromě toho, že se tam budou soubory prezentovat svými písněmi nebo tanci, tam bude také stálá výstava, kde se budeme moci setkat s fotodokumentací z jejich života, z života prvních přesídlenců, někteří přinesou staré kroniky..."

Z 1.ročníku krajanského festivalu,  foto: Martina Stejskalová
A tím se vlastně dostáváme podrobněji k programu. Jak bude festival vypadat?

"Festival začíná ve čtvrtek 18. září. V Senátu bude zahájení a slavnostní přivítání hostí. Samotné přehlídky začnou v pátek. V sedm hodin večer budou v Martinickém paláci první přehlídky pěveckých souborů, v sobotu od jedné hodiny do tří budou přehlídky tanečních souborů a od čtyř hodin do večera se budou zase představovat pěvecké soubory. Na sobotu večer chystáme takové komorní posezení, budou tam promítány dokumentární filmy ze života krajanů, několik krajanů přečte své práce, bude tam také hudba a tiskoviny, které krajané přivezou a budou chtít nabídnout ostatním. Úplně na závěr, v neděli v deset hodin ráno, vyjde krojovaný průvod všech asi dvou set šedesáti účastníků z Martinického paláce a s hudbou a se společnými písněmi projdou Hradčanským náměstím. To bude myslím vizuálně nejpřitažlivější část festivalu. Pak se všichni vrátí do Martinického paláce, kde na nádvoří zazpívají několik společných písní. Pak se rozloučíme s účastníky festivalu a vyhlásíme termín dalšího festivalu na r. 2009."

Předpokládám, že sem krajané nepřijedou jenom zatančit a zazpívat. ale že se také přijedou podívat do Prahy. Máte pro ně připravený program?

"Ano, ve čtvrtek budou mít prohlídku historické Prahy s odborným výkladem. Také v Senátu jsme pro ně zajistili odborný výklad a prohlídku historických částí Senátu. V pátek budou přijati starostou Prahy 8 v historických prostorách Grabovy vily. Těch možností je pro ně dost."

Při organizaci loňského prvního ročníku krajanského festivalu velmi pomáhali i členové pěveckého souboru z Dolních Chaber. Bude to tak i letos?

"Určitě, bude tomu tak opět, protože nikdy samozřejmě není peněz dosti na to, abychom pokryli všechny profese, které jsou potřeba. Takže pěvecký soubor Camera Chabra je tím aktivistou, který pomáhá všude, kde je potřeba, a to samozřejmě zdarma."

Krajanský spolek Volyňských Čechů ze Žitomyru
Já se ptám i z toho důvodu, že právě tento pěvecký soubor letos v létě navštívil naše krajany na Ukrajině...

"Ta cesta je naše srdeční záležitost. Je k tomu samozřejmě třeba finančních prostředků, které získáváme díky projektu, který podpořilo ministerstvo zahraničních věcí. Ten projekt se jmenuje Krajanský dialog a spočívá v podstatě v tom, že my sice jedeme mezi krajany na Ukrajinu učit je několikahlasé české písně, ale na druhé straně si něco hodnotného přinášíme i my od nich. Při té společné práci vzniká mnoho hezkých přátelství, dobrých zkušeností a poznání."

Vy už jste byli na Ukrajině několikrát. Která místa jste navštívili letos?

"Letos jsme byli na západní Ukrajině, začali jsme Užhorodem. Potom jsme jeli do Dubna, Tarnopolu, Žitomyru, Kyjeva a pak jsme jeli na Krym, kde jsme byli ve vesnici Alexandrovka."

Kolik jste přitom uspořádali koncertů?

"Koncerty jsme měli dohromady čtyři. Začali jsme v Žitomyru v den státního svátku Ukrajiny, svátku nezávislosti. Je taková tradice, že v tento den vždycky vystupují představitelé národnostních menšin, které žijí na Ukrajině. Pak jsme měli jeden koncert v Kyjevě na našem vyslanectví a další koncert byl v České Krošně. Ta je dnes už součástí Žitomyru, původně to ale byla česká vesnice. Je tam český kostel sv. Václava. Dnes je tam polský klášter."

Předchozí cesty na Ukrajinu byly zaznamenány, vznikl z toho velice pěkný dokument o českých krajanech. Jak to bylo letos? Jeli jste zase se štábem? Bude nový film?

"Ne, letos poprvé jsme jeli bez televizního štábu. Vlastně jsme cestu zaznamenávali jenom amatérskými kamerami."

A co nahrávky, přivezli jste si nějaké?

"Určitě. Všechno jsme vlastně zaznamenávali. Máme taky velkou fotodokumentaci. Já bych pár snímků umístnila i na výstavu, která bude součástí krajanského festivalu, protože jsme byli někdy v místech, kde jak se říká - lišky dávají dobrou noc."

Já bych připomněla, že i tyto cesty souboru Camera Chabra přispěly k tomu, že festival vůbec vznikl. Protože tam se právě začaly vytvářet kontakty mezi českými a ukrajinskými soubory. Je to tak?

"Je to pravda. Ta původní iniciativa vznikla od krajanů samotných. Oni vlastně jsou na té Ukrajině asi sedmou generací, a přesto po generace žijí velmi intenzívním spolkovým životem. Ve svém volném čase vyšívají kroje, nacvičují české písně, učí děti česky, a nejenom mluvit, ale i číst a psát, a jsou strašně pyšní na svůj český původ. A hrozně si přáli alespoň jednou za život navštívit Českou republiku a ukázat, že na svůj původ nezapomínají. Vloni se jim to podařilo a některá setkání byla velmi dojemná. Zvlášť u starších lidí, kteří si to celý život přáli, a teprve loni se jim to přání splnilo."

Já bych tu ale řekla, že naopak nejmladším loňským účastníkem byl asi sedmiměsíční Čech z Rumunska...

"Ano, to byl Josef z Temešváru a ten přijede i letos."

To už bude ovšem tancovat!

"On je z tanečního souboru. Jeho otec i matka jsou členy tohoto souboru, matka je vlastně vedoucí toho souboru a jeho velmi aktivní členka. A už loni, když tu Josef byl, se nám představil v kroji. Takže je vidět, že už na malé děti čeká český kroj. To je opravdu milé."