Božena Fuková patřila ke 4 poslancům, kteří nehlasovali pro pobyt sovětských vojsk
Česko si řadou akcí připomnělo 40. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Součástí vzpomínek na 21. srpen 1968 byl i pietní akt u budovy Českého rozhlasu. Právě tady zahynulo při střetu se sovětskými vojáky nejvíc lidí.
"Kdyby nebylo 25. února 1948, nikdy by také nebyl 21. srpen 1968."
Sobotka jako mladý lékař v roce 1968 ošetřoval v liberecké nemocnici na pět desítek zraněných. Hostem ministryně obrany Vlasty Parkanové byla Božena Fuková, poslední žijící ze čtyř poslanců, kteří v roce 1968 našli odvahu hlasovat proti Dohodě o dočasném pobytu sovětských vojsk. Při vzpomínkách na 21. srpen připomněla tehdejší úlohu parlamentu a situaci, kdy ho sedm dnů neopustili."Obrněnými transportéry a tanky chtěli zamezit, abychom se mohli vrátit zpět a parlament vydával celých sedm dnů dokumenty, které jsou k dispozici. Ujišťoval, že nezradí, že se nemůže sklonit ani před vojenskou silou."Později však parlament přijal Dohodu o dočasném pobytu sovětských vojsk. Božena Fuková odolala velkému tlaku a odmítla spolu s dalšími třemi pro dohodu hlasovat. Musela odejít z Institutu, který se podílel na realizaci Šikových ekonomických reforem a pak jí byl odebrán i poslanecký mandát.
"Jsem ráda, že slovenský prezident pan Gašparovič mě před dvěma lety vyznamenal vysokým státním vyznamenáním za přínos k humanitě v roce 1968, protože se k tomu staví jako ke snaze o záchranu obyvatelstva. Zatímco v Praze nikdo nenašel způsob, jak se vrátit k nám čtyřem. A když to někdo udělal, tak například historik Pernes napsal o doktorce Sekaninové, komunistce s entuziasmem v srdci, a zařadil ji vedle Kabrhelové. To mě bolelo víc, než když se na nás zapomene a nikdo si na nás nevzpomene."
Právě na postupné zapomínání na naše novodobé dějiny upozorňovali při pietním aktu i další hosté.
Foto: Štěpánka Budková, Kristýna Maková