Poroty v Karlových Varech rozdaly filmové ceny

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, který se prestiží řadí k nejvýznamnějším západním filmovým událostem, skončil v sobotu předáním cen. Oba české snímky v hlavní soutěži nebyly bez úspěchu, hlavní cena ale připadla dánskému filmu Ukrutně šťastni.

Ivan Passer předává cenu Henriku Ruben Genzovi (vpravo) za film Ukrutně šťastni, foto: ČTK

"Rád bych, aby byl film vnímán jako noční můra v nadreálném, paralelním světě, kde jsou celkem pravděpodobné události připraveny kdykoli se vzepřít naší běžné zkušenosti,"řekl dánský režisér Henrik Ruben Genz o svém snímku Ukrutně šťastni. Příběh je zasazen do zapadlého maloměsta, které za poklidnou fasádou skrývá zneklidňující tajemství. Umělecká ředitelka karlovarského festivalu Eva Zaoralová vysvětluje, že žánrově je to groteskně laděné drama s prvky krimi a hororu.

"Vypráví o policistovi, který je pro nějaký prohřešek poslán tady do té vesnice, vlastně do vyhnanství, ale samozřejmě je tam ve službě. Seznamuje se tam s místními lidmi a zjišťuje, že jsou velmi specifičtí, celá atmosféra tam je velmi zajímavá a dochází tam až k hororovým odhalením."

Hlavní cenu za režii si odvezl Alexej Učitěl, režisér rusko-bulharského snímku Zajatec, který se odehrává za čečenské války. Nadčasový námět ukazuje, že pod tlakem mimořádných situací se v lidech probouzejí ty nejhorší atavismy.

Českou republiku v soutěžní kolekci 14 filmů zastupovaly dva české: Děti noci Michaely Pavlátové a Karamazovi režiséra a scénáristy Petra Zelenky. Karamazovi získali cenu mezinárodních novinářů a hlavní herečtí představitelé z Dětí noci Martha Issová a Jiří Mádl si odnesli ceny za mužský a ženský herecký výkon. Film vypráví o obyčejné dívce Ofce, která se utápí v citových zmatcích a těžko hledá cíl života. Její jedinou oporou je odmítaný nápadník Ubr. Hlavní postavu filmu svěřila režisérka Martě Issové:

Marta Issová, foto: ČTK

"Tvář Marty je hodně tvárná, ale v nevelkých nuancích. V jejích očích se toho hodně odehrává a pohled na ni je pořád zajímavý."

Kromě hlavní soutěže se vybíraly vítězné snímky také v sekci dokumentárních filmů. Český zástupce, film René Heleny Třeštíkové neuspěl, hlavní cenu získal mladý maďarský filmař Gyula Nemes, který točí o proměnách Budapešti. Zajímavostí soutěže byl film Bye Bye Shanghai česko-argentinské dokumentaristky Jany Bokové, která se rozhodla na čtyřech příbězích zachytit něco z fenoménu českého exilu.

Karlovarský festival našel v průběhu 90. let svou podobu a ta se příliš nemění. Kromě filmových hvězd a profesionálů ho navštěvují tradičně i mladí milovníci filmového umění, zastihl jsem zde letos ale i pamětníka.

"Já jsem tady byl poprvé v roce - teď se zděsíte - 1958. To je trošku dávno. Ty podmínky se velice změnily. Tady byla jedna kavárna, možná tři. V těch filmech předstíral režim, že je všechno v pořádku, což samozřejmě nebylo, ty budovy se rozpadaly, teprve později tu vybudovali tyhle hrůznosti..."

řekl architekt Jan Kaplický.

Výkonným ředitelem akce je Kryštof Mucha. Ten tvrdí, že festival se vypracoval k nejprestižnějším akcím svého druhu v západním světě.

"Já jsem mluvil s lidmi z Variety a bavili jsme se o tom, jestli existuje nějaký žebříček festivalů. Mluví se o tom, že těch prvních pět je úplně jasných, to je Cannes, Berlín, Benátky, Sundance a Toronto, a oni říkali, že Vary mají našlápnuto, aby byly číslo šest. A být číslo šest je skvělé, musím říct."