Každý soutěžní film je zajímavý, říká Ivan Passer
Ivan Passer patří k významným tvůrcům české filmové nové vlny v 60. letech. Po emigraci do USA se mu na svoji profesi podařilo navázat. Režíroval více než 15 snímků, naposledy výpravné historické drama z kazašských stepí Nomád. V poslední době se na něho rozpomínají i ve vlasti. V loňském roce získal Českého lva za dlouhodobý přínos, letos byl jeho dílu věnován festival Arts & Film Telč. V závěru festivalu v Karlových Varech, kde současně předsedá porotě v hlavní soutěžní kategorii, převezme cenu za celoživotní dílo.
"Dušanu Hanákovi, Juraji Jakubiskovi, kteří už tu cenu obdrželi, a konečně Ivanu Passerovi, který ji dostane na konci,"říká umělecká ředitelka festivalu Eva Zaoralová.
Passer dokonce v průběhu festivalu slaví životní jubileum, narodil se 10. července 1933. Jeho zahraniční tvorba není českému publiku tak dobře známa jako třeba americké filmy Miloše Formana. Díky oceněním je uznáván jako součást české kultury a pomyslně se tak vrací domů.
"No já myslím, že by se to tak dalo nazvat. Já jsem si to nevymyslel, to na mě spadlo z modrého nebe, já jsem původně doufal, že svoje 75. narozeniny oslavím někde ve skrytu..."
Není to trochu protiklad k tomu, že jste celoživotní profesí filmař, který přichází do styku s obrovským množstvím lidí?
"Možná se to tak zdá, ale víte, i jako filmař mám svůj soukromý život, a pak je ten profesionální život. Já se to snažím oddělit, jak je to jen možné. Já věřím na to, že filmový režisér by měl být neviditelný, nechci, aby mě lidi poznávali na ulici. Já myslím, že filmový režisér by měl být trošku jako moucha na zdi, aby mohl poslouchat věci, které by neviděl, kdyby si lidé uvědomovali, že je poslouchá někdo, koho znají..."
"Já mám Američany a Ameriku rád, ale kořeny mám v téhle zemi a v jazyce. Co mi chybělo, byl hlavně jazyk. Je to jako matka a žena. Můžete mi obě rád, ale každou jiným způsobem."
Ivan Passer nyní předsedá porotě, která vybere vítězný snímek 43. ročníku mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Na její složení prý vliv neměl.
"Dokonce jsem byl asi poslední, koho do té poroty vybrali. Protože když jsem souhlasil, že to budu dělat, tak mi řekli všechny členy poroty, kteří tam budou. Ale myslím, že udělali velice dobrý zátah, protože ta porota se skládá z velice rozdílných filmových talentů a tím pádem její konečné hodnocení bude zajímavé. Víte, my to děláme dost neformálně, jednáme během večeře, oběda a formální schůzi máme jednou za dva dny, kde probereme filmy, které jsme viděli. Ale žádný film nevylučujeme. Člověk může změnit názor během několika dní, třeba v poměru k ostatním filmům, které viděl. Každý ten film má v sobě něco zajímavého, každý je zajímavý jiným způsobem."
