Veřejná diskuse o radaru

Proces ratifikace smluv se Spojenými státy o umístění amerického radaru v Brdech by mohl v českém parlamentu odstartovat v srpnu, závěrečné schvalování přijde na řadu až za několik měsíců. Tyto informace zazněly v první velké televizní diskusi, kterou za účasti místních obyvatel odvysílala v neděli veřejnoprávní televize z Borovna na Plzeňsku, nedaleko vojenského újezdu Brdy, kde chtějí Američané svou základnu postavit.

Alexandr Vondra, foto: ČTK

Argumentům vládních a opozičních politiků přímo na místě naslouchali starostové a občané okolních obcí, zástupci občanských iniciativ a další hosté z řad veřejnosti, kteří měli také šanci klást otázky. V sále převažovali odpůrci radaru, kteří často reagovali hlasitě a emotivně.

Vicepremiér Alexandr Vondra pokládá za výhodnější, aby Česko uzavřelo smlouvy o radaru ještě před listopadovými prezidentskými volbami v USA:

Martin Bursík

"Já tvrdím, že Amerika ten deštník nestáhne, ona ho bude mít dál, bude ho dál Evropě nabízet. Co se samozřejmě může změnit je, že řekne: Tak připlaťte si, zaplaťte to. Je samozřejmě výhodné pro Evropu a zejména pro nás, kteří máme mít jedno z těch zařízení na svém území, abychom za to nemuseli platit. Ta smlouva by mohla být pro nás méně výhodná. Já tvrdím, že za stávající americké administrativy je to pro nás výhodnější."

Naproti tomu šéf zelených Martin Bursík, který během debaty musel několikrát čelit nařčením, že nehájí v otázce radaru názory své strany, považuje za vhodnější ratifikaci česko-amerických smluv až po prezidentských volbách v USA:

"Já bych politicky pokládal za daleko šťastnější, kdybychom hlasovali poté, kdy proběhnou ve Spojených státech prezidentské volby. Ale zároveň k tomu musím říci to, že je potřeba počítat s tím, že v demokraciích v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti existuje elementární kontinuita. Tady i když se střídají vlády, tak se nedělají kotrmelce. Je to ale myslím důležitý vzkaz. Jestliže americká administrativa podle mého názoru dosti nevhodným způsobem nám poslala tu žádost o souhlas s umístěním radarové základny v den, kdy naše vláda dostala důvěru, a to vždycky, když jsem ve Spojených státech, tak tohle vytknu americké straně, tak si myslím, že stejně tak od nás by bylo korektní, kdybychom ten vzkaz z Poslanecké sněmovny poslali poté, kdy bude zvolen nový prezident Spojených států."

Lubomír Zaorálek (vlevo), foto: ČTK

Značný prostor v diskusi zabralo vzájemné obviňování se z toho, kdo stal u zrodu myšlenky vést s Američany jednání o jejich základně protiraketové obrany v Česku. Místopředseda Poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek odmítal přiznat, že se tak stalo už za vlády sociální demokracie. Vicepremiér Vondra kontroval tvrzením, že teprve současná vláda po volbách v roce 2006 o tom začala pravdivě informovat veřejnost:

Zleva: Martin Bursík, Cyril Svoboda, Václav Moravec, Lubomír Zaorálek a Miloslav Ransdorf, foto: ČTK

"Do té doby to bylo utajované. Pak Jiří Paroubek, protože si myslel, že bude v té době ve vládě nějaké velké koalice, si uvědomil, jaký je to problém s českou veřejností, jelikož do té doby se jednalo o umístění raket, nikoliv radaru. Proto žádal, aby se to nějakým způsobem rozředilo. My jsme teprve pak dohodli v rámci NATO s Američany a s Poláky, že se ten systém rozdělí a že tady bude radar."

Na závěrečnou otázku, zda ČSSD po případném návratu k moci dohodu s USA vypoví, Lubomír Zaorálek odpověděl:

"Moje pozice je naprosto jasná. Já apeluji na vládní koalici, ať podpis pod tuhle dohodu nedává. Po všech zkušenostech, které máme, když jsme se například dohodli, že budeme jednat o uznání Kosova, a vy jste se na to vykašlali, i když jste to řekli, přesto vám říkám: Snažme se najít dohodu, a této chvíli navrhuji, prostě to nepodepisujte. Vy chcete, abychom znovu rozmetali to, co děláte? My to nechceme rozmetat, my se chceme dohodnout."