1978: osmičkový rok období normalizace
Data končící osmičkou jsou vzhledem k událostem českých dějin často považována za "osudová". Na osmičku končí datum bitvy na Moravském poli, založení Karlovy univerzity nebo vypuknutí stavovského povstání. Nejčastěji bývají "osudové osmičky" zmiňovány v souvislosti s dvacátým stoletím. Roky 1918, 1938, 1948 nebo 1968 byly pro náš stát přelomové. Jaké ale byly ty neosudové osmičkové roky? Tentokrát připomeneme rok 1978.
Sedmdesátá léta byla obdobím tzv. normalizace. Tento proces zasáhl všechny sféry života a jedním z jeho symbolů se stal prezident Gustáv Husák. V roce 1978 uplynulo deset let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy a potlačení Pražského jara.
Na stanici Praha byl pravidelně ve všední dny vysílán rozhlasový pořad Horizont 1978 s podtitulem Diskuse, problémy, dokumenty. Náplní pořadu byly dlouhodobé cykly i reakce na aktuální události. Takto začínal Horizont 1978 s titulem Svoboda, ale pro koho? Pásmo o dodržování občanských práv a svobod v socialistických zemích a v zemích buržoazní demokracie.
"Zanedlouho budeme slavit výročí Vítězného února. Zvlášť při tom si lidé uvědomí, jak mnoho se změnil náš život za uplynulých třicet let. A právě tyto změny k lepšímu, které jsou vlastní socialistickému státu, vyvolávají v kapitalistickém krizovém světě různé kampaně, které mají osočovat náš život. Mají nám za zlé, že naši lidé žijí klidně a spokojeně."
Ne všichni si ale mysleli, že se u nás klidně a spokojeně žije. 17. dubna byl ustanoven Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Cílem výboru bylo podle jeho prohlášení sledovat případy osob, které jsou trestně stíhány či vězněny za projevy svého přesvědčení nebo které se staly obětmi policejní a justiční svévole. Signatáři, byl mezi nimi např. Petr Uhl nebo Václav Benda, chtěli s těmito případy seznamovat úřady i veřejnost a postiženým osobám pomáhat.
