Před vládou se nakupilo několik problémů, které si vyžádají jednání vedení koaličních stran. Tím nejčerstvějším se zdá být otázka umístění americké radarové základny u nás i v případě, že Polsko se nedohodne s USA na zřízení základny antiraket na svém území. Lidovecká ministryně obrany Vlasta Parkanová si myslí, že by se pak mělo v jednáních vrátit až na začátek, místopředseda zelených Ondřej Liška chce počkat na novou americkou administrativu. Mohou koaliční špičky najít v této věci společnou řeč? Tuto otázku jsem položil politologovi Janu Burešovi.
Premiér Mirek Topolánek a jeho polský kolega Lech Kaczynski, foto: ČTK
"Já myslím, že ji nakonec budou muset najít, protože je to téma, se kterým vláda spojila poměrně značnou aktivitu. Premiér Topolánek se přímo kvůli tomuto tématu setkal v Bílém domě s prezidentem Spojených států. Čili je to rozhodně závažné téma, ze kterého vláda prostě nemůže utéct a politici vládní koalice se musí shodnout. Já spíše předpokládám, že dojde nakonec k určitému odložení nebo posečkání buď na novou administrativu USA nebo na vyjasnění pozice Polska vůči celému tomu projektu."
Vedení lidovců postavilo své koaliční partnery před jednoznačný požadavek - šéf jejich strany Jiří Čunek se musí vrátit do vlády. Premiér Topolánek v tom problém nevidí, zelení nadšením neoplývají a jejich ministr zahraničí Karel Schwarzenberg hrozí odstoupením. Jaký je Váš názor na tuto kauzu?
Jiří Čunek, foto: ČTK
"V podstatě všechny vládní strany se dostaly do určitého zajetí své vlastní rétoriky, svých vlastních poměrně silných vyjádření, které se za celou dobu Čunkovy aféry nakupily. A dneska je pochopitelně pro každou z těch koaličních stran problém nějakým způsobem ustoupit z těch poměrně nekompromisních postojů, které zastávají nebo zastávaly v Čunkově aféře. Jestliže zelení výrazně prezentovali svoji vlastní stranu na tom, že se postavili v podstatě na stranu opozice v kritice Jiřího Čunka, tak se jim pochopitelně bude velmi těžko teď z této pozice odcházet nebo ji nějakým způsobem zmírňovat. Čili je to do jisté míry mediální záležitost. Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že všechny tři části vládní koalice si uvědomují, že ani bez jedné z nich prostě nemůže ta vláda fungovat, tak že nakonec dojde k nějakému kompromisu. Buď že zůstanou zelení ve vládě jako celek, nebo maximálně například odstoupí ministr zahraničí Schwarzenberg, ale ostatní zelení ve vládě zůstanou. Těžko si dovedu představit, že by pro jakoukoliv z těch vládních stran dneska bylo výhodné dojít skutečně k pádu vlády a vyhlásit například předčasné volby, protože vládní koalice má teď ztíženou pozici díky reformám, které prosadila, a ve veřejném mínění nemá takovou sílu na to, aby volby mohla znovu vyhrát."
Regulační poplatek
A ještě jedna kauza, která narušuje vládní koaliční šiky - převod fakultních nemocnic na akciové společnosti a poplatky u lékaře. Lidovci chtějí poplatky zrušit u novorozenců a jejich matek co nejdříve, ODS a zelení preferují půlroční zkušební dobu, po níž by se zavedení poplatků mělo vyhodnotit. Obě strany se zdají být neústupné. Může to podle Vás vést k rozpadu vládní koalice?
"To já si dovedu těžko představit. Myslím, že opravdu žádná z těch stran nemá důvod k tomu, aby se vláda přímo rozpadla. Ale tady je ten problém zajímavý tím, že celá ta mediální kampaň kolem poplatků ve zdravotnictví se v této chvíli vede především kvůli krajským a senátním volbám, které budou na podzim. Pochopitelně každá strana, zejména lidovci v tuto chvíli, chtějí ze svých návrhů na zmírnění těch poplatků získat určité politické body. A tady neočekávám, že by v nějaké blízké době došlo k nějakému zásadnímu zvratu. Já si dokonce myslím, že vládní koalice s těmi skutečnými kroky, určité úpravy toho zdravotnického systému počká až těsně před volbami. Pokud se skutečně koaliční strany dohodnou, že například některé poplatky zruší nebo zmírní, tak to určitě udělají ještě před volbami tak, aby své předvolební pozice vylepšily. A pokud se nedohodnou, tak celé řešení toho problému odsunou až za krajské a senátní volby."
