V Polsku se chystá konference o Janu A. Komenském

Začátkem května letošního roku proběhne v polském Lešně dvoudenní konference o Janu Amosi Komenském. Mezinárodního setkání se zúčastní komeniologové, studenti, evangeličtí teologové i věřící z České republiky, Polska i dalších zemí.

Konferenci připravuje i český farář z polského Zelowa Miroslav Jelínek:

"Je to tři sta osmdesát roků, kdy sem přišli Čeští bratři a Komenský s nimi. Lešno je tou slavností nadšené, vysoká škola nás chce pozvat, aby všechno bylo u ní."

Lešno bylo centrem českých náboženských exulantů už v 16. století. Další vlna českých bratří sem zamířila po bělohorské bitvě. Jan Amos Komenský pobýval v Lešně třikrát a prožil tu celkem sedmnáct let ze svého dvaačtyřicetiletého exilu. Učil na zdejší škole, vytvořil tu svá stěžejní díla, především velkou Didaktiku, a stal se tu také biskupem Jednoty bratrské. Taky zde ale při velkém požáru v roce 1656 přišel o veškerý majetek a cenné rukopisy. V Polsku přitom Komenskému kladou dodnes zničení Lešna za vinu:

"Mám dojem, že Komenský je pořád nepopulární, protože se mu pořád přičítá to švédské období a vypálení Lešna. On sám přitom zachránil jen holý život a ztratil všechno. Ale pořád se připomíná, že je to jeho vina. Katolická církev se s tím za celou dobu nevyrovnala."

Polské Lešno

Komenského pobyt v Lešně a jeho dílo přiblíží během konference série přednášek českých i zahraničních komeniologů. Její součástí bude i výstava dokumentů o Komenském a dalších českobratrských exulantech. Proběhne tu také non-stop čtení z jeho děl v několika jazycích. Ve světové premiéře tu bude uvedeno i Te Deum, jehož autorem je český skladatel Pavel Koutník, žijící ve Vídni. Organizátoři očekávají, že konference se zúčastní na pět set lidí z Polska i ze zahraničí.

Na její organizaci se podílí i české občanské sdružení Exulant, které založili Češi z polského Zelowa. Čeští protestanti vybudovali Zelow už na počátku 19. století, po roce 1945 z něj ale museli uprchnout před rostoucím polským nacionalismem. Konference v Lešně chce proto také připomenout osudy českých náboženských exulantů, říká bývalý synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana:

"Snažíme se, aby ta tradice českého náboženského exilu /nebyla zapomenuta/. Skutečnost, kterou si lidé většinou neuvědomují, že po Bílé hoře až do Tolerančního patentu se vystěhovalo zřejmě až tři sta tisíc lidí. To je hluboký zásah do života země a nám záleží na tom, aby ta tradice nezapadla, aby byla přijata i českou historií jako určitý proud, který tady znamenal velmi mnoho."