Mezi předměty z nelegální sbírky jsou také unikáty
Loni na podzim byl Archeologický ústav akademie věd ČR požádán, aby zhodnotil pozůstalost po tragicky zemřelém muži, v jehož bytě bylo objeveno množství věcí, které by snad mohly být archeologickými nálezy. Po ohledání předmětů se tato domněnka potvrdila.
Podle předběžného hodnocení jde o sbírku obsahující asi 1 900 bronzových a 1 400 železných předmětů. Dále pak měděné či keramické nálezy. Je možné, že muž s těmito věcmi obchodoval. Pokud by se sbírka na černém trhu prodala, měla by podle ředitele Archeologického ústavu Luboše Jiráně hodnotu řádově v milionech. Jednotlivé nálezy pocházejí například z pozdní doby kamenné, stěhování národů, doby římské nebo středověku. Jedná se o unikáty i o předměty, jejichž hodnota není příliš vysoká. Jsou mezi nimi srpy, sekeromlaty, spony či ostruhy. Miroslav Dobeš, který sbírku zpracovával, upozorňuje také na jeden zvláště unikátní předmět.
"Brýlovitý závěsek, který patří k nejstarším měděným předmětům ve střední Evropě. Pohybujeme se někdy okolo roku 4 000 před naším letopočtem. Těchto brýlovitých závěsků je z území od západního Slovenska až po Čechy ani ne deset. Ale jelikož my nevíme, odkud je, tak ta jeho informační hodnota se blíží nule, byť ta hmotná je nevyčíslitelná."
A právě to, že nejde určit, odkud předměty pocházejí je pro archeology největším problémem této sbírky a ztrácí pro ně z valné části hodnotu. Nálezy pocházejí z v Česku velmi rozšířené činnosti: nelegálního hledání kovů pomocí detektoru kovů. Uživatelů detektorů je u nás podle některých odhadů i deset až dvacet tisíc. Martin Kuna, zástupce ředitele Archeologického ústavu pro vědu a výzkum říká, že škody, které hledači kovů páchají jsou veliké.
"Lze říci, že celkově škoda, kterou nelegální uživatelé detektorů kovů působí archeologickému dědictví je obrovská. U nás přesné statistiky nebyly provedeny, ale třeba ve Velké Británii se odhaduje, že každý rok je takto objevováno kolem tří set až čtyř set tisíc předmětů. U nás ta čísla nemusejí být o mnoho nižší."
Archeologické dědictví ničí uživatelé detektorů třeba tím, že předměty jsou vyzdviženy z terénu bez zaznamenání okolností nálezu a poté většina z nich putuje do soukromých sbírek. Martin Kuna jmenuje ještě jeden důvod, proč užívání detektorů škodí. "Je-li vynášeno na světlo světa obrovské množství kovových předmětů, není vlastně dostatek archeologů k tomu, aby dokázali toto množství odborně vyhodnocovat. Kdyby se všechny tyto předměty dostaly do muzeí, vlastně to příliš archeologii neprospěje, protože ty předměty nebudou ve velké většině odborně vyhodnoceny a dá se tedy říci, že byly vyzvednuty předčasně nebo nadbytečně. Toto počínání odporuje úmluvě o ochraně archeologického dědictví tzv. Maltské konvenci," upozorňuje Martin Kuna a říká, že tato konvence předpokládá, že co možná nejvíce archeologických terénů má být ponecháno budoucím generacím k jejich výzkumu, který bude jistě dokonalejší než ten současný.
