Obsah záhadných Jirušových beden zůstane tajemstvím ještě sto let

Národní muzeum nebude skenovat obsah dvou tajemných beden, které mu před více než stovkou let věnoval botanik a farmakolog Bohuslav Jiruš. V závěti si vymínil, že bedny mohou být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101. Odborníci se tak přiklonili k názoru lidí, kteří svůj nesouhlas s použitím počítačové tomografie vyjádřili v internetovém hlasování. V rozhovoru pro Radio Praha to uvedl Martin Sekera, ředitel Knihovny Národního muzea.

Foto: Národní muzeum

"Veřejnost mírně, alespoň podle našeho vzorku 3000 hlasujících lidí, v 53 procentech je pro to, ctít tuto starou hodnotu. Takže my bedny nebudeme zkoumat počítačovou tomografií a v žádném případě už ne otevírat. Ale řekli jsme si, že jsme vzbudili nějaké očekávání a ty bedny mohou přispět k velké popularizaci člověka, který je dávno zapomenut a přitom je to zajímavý a velice reprezentativní typ učence 19. století. Bedny vystavíme na naší výstavě Vynálezy a vynálezci. Tam poskytneme veřejnosti nejenom ukázku, jak bedny ve skutečnosti vypadají, ale také, kdo Bohuslav Jiruš byl, protože on byl těmi bednami zastíněn. A vedle toho se budeme klasickou archivní metodou pokoušet zjistit, zda neexistuje nějaká indicie, která by napovídala, co vlastně v těch bednách přesně je."

Jak ty bedny vypadají? Jak jsou velké?

Bohuslav Jiruš

"Na délku měří 120 centimetrů, na výšku asi 72 centimetrů. Důležité je, že jsou strašně těžké. Jedna váží mezi třemi až čtyřmi sty kilogramy. Obal sám o sobě může vážit tak 50 až 80 kilogramů, takže tam je velice těžký obsah."

Bohuslav Jiruš byl botanik a v diskusích se objevovaly názory, že tam třeba může být nějaký botanický objev, léčivá rostlina, ale třeba i nebezpečné bakterie.

"Na tuto otázku vždycky odpovídám: Bůh suď. Botanika má blízko k léčivům, takže byl také farmakolog, vyučoval to na pražské univerzitě. Do jaké míry by tam mohly být bakterie, to nevím. Myslím, že to byl příklad velice zodpovědného člověka, který by takovéto poselství do budoucnosti asi nevyslal. Kdyby tam něco podobného typu pro budoucnost mohlo být, tak by to mohla být nějaká sloučenina, třeba lék. Ale to myslím, že by jako lékař eticky nepřekonal, protože by chtěl, aby to lidstvo využilo co nejdříve."

Foto: Česká televize

Příbuzenské vazby mezi botanikem Jirušem byly k bývalému ombudsmanovi Otakaru Motejlovi. Ani on něco nenaznačil?

"Ani on. On to neví. Pan doktor Motejl pochází z rodu sestry Marie. Jiruš zemřel bez potomků, a tak potomci té jeho sestry evidovali, co se děje s tímto odkazem, protože ho znali a věděli, že byl odkázán Národnímu muzeu, včetně velkého množství financí. Nikdy tam nepadl nějaký náznak, že by tušil, ale vehementně se zastával toho, aby bedny nebyly otevřeny. Existuje ještě další potomek, který se ohlásil a to je docent Kotrlík, což je gastroenterolog. Ten také, když se o bednách dozvěděl pomocí médií, tak k nám přišel a velice vehementně se snažil o to, abychom v žádném případě ty bedny ani neprozkoumávali. Pak pochopil, že ty bedny pomohou Jiruše oživit. Celý ten vývoj od ankety k vystavení pak přijal jako pozitivní akci."

Foto: Česká televize

Vy sám jste zvědavý, co v bednách je?

"Já jsem měl takové stavy, kdy jsem byl zvědavý. Teď už ani nejsem tak zvědavý na obsah beden, jako spíše na to, jak lidé přijmou tuto osobnost. My nevíme, jak Jiruš vypadal. Nám se nepodařilo dohledat žádnou fotografii. Jediná fotografie podle protokolu při zavírání těch beden, by měla být uvnitř. Myslím si, že se podaří tu podobu dohledat, protože nějaké fotografie Jiruše vyšly v jednom vídeňském časopise. Také víme, že se nechal fotografovat u Jana Langhanse. Třeba je to nějaká fotografie, která se nachází v nedávno objeveném Langhansově archivu. Problém je v tom, že ty fotografie nejsou popsány jmény."