Česká ultrapravice: to už nejsou jen skini s boxery. Má i své poradce a právníky

V posledních týdnech v Česku přibývá akcí, které pořádají pravicoví extremisté. 10. listopadu v Praze policie zasáhla proti neonacistům, kteří pod záminkou protestu proti účasti českých vojáků v irácké misi chtěli projít pražskou židovskou čtvrtí právě při výročí Křišťálové noci. Další pochod je ohlášen do Plzně na 19. ledna příštího roku, a zřejmě není náhoda, že právě v té době v roce 1942 začaly transporty plzeňských Židů do Terezína. Policie zasahuje i při soukromých koncertech a setkáních v menších městech. Naposledy tomu bylo tento víkend v Jirkově na Chomutovsku, kde se na údajné oslavě narozenin sešlo přes osm desítek skinů, kteří zpívali rasistické písně. Podobné případy byly i ve Vlašimi nebo v Nových Hamrů na Karlovarsku. Sílí tedy v České republice pravicový extremismus? A jak si neonacisté počínají? Zeptali jsme se Ondřeje Cakla z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, který se pravicovou scénou dlouhodobě zabývá.

Někteří odborníci tvrdí, že počínání pravicové scény je sofistikovanější, že se víc opírá o právní analýzy atd. Je to i Vaše zkušenost?

"V poslední době je znát, že když mají nějaký problém, to znamená, že policie třeba chce něco dopředu zakázat nebo úřady tlačí na svolavatele, aby upřesnil nějaké informace, tak oni už několikrát prokázali, že na setkání s policií nebo s úřady chodí s právníky. To je trend, který se tu objevil zhruba v posledním roce. Je to podle mého názoru především odkoukané z Německa. Lidi kolem Národního odporu výrazně sledují německou neonacistickou scénu a udržují kontakty s NPD. Tam těch právníků, kteří obhajují kroky Národně demokratické strany, je víc a způsob této činnosti se jim osvědčil. Do budoucna musíme spíš počítat s tím, že lidé z ultrapravicové scény budou všude postupovat právními kroky."

O čem to svědčí? Jsou tedy i právníci pravicově zaměření, anebo to jsou profesionálové, kteří se za honorář nechají najmout? Pak ovšem pravicoví extremisté musejí mít dost peněz, aby je zaplatili...

Ilustrační foto: Štěpánka Budková

"Těžko říct. Určitě už ale jsou osoby, které v mládí byly aktivní na ultrapravicové scéně, a za zhruba deset let, pokud začínaly mezi patnáctým a dvacátým rokem, jsou z nich v současné době třicetiletí muži. Mají právní vzdělání a mohou pravicovým extremistům pomáhat. Záleží vždycky na tom, co je to za kauzu. Jestli se jedná o nějakou vyloženě politickou činnost, anebo se jedná o to, že někdo někoho napadl, třeba nějakého Roma, a právník ho sice zastupuje, ale účtuje si taxy jako u jakéhokoli jiného subjektu."

Mladá fronta Dnes zveřejnila informace o tom, že pravicoví extremisté nebo lidé s ultrapravicovou orientací jsou i mezi profesionálními vojáky. Snaží se proniknout do ozbrojených složek. Myslíte si, že je to nějaký trend, když tito lidé pronikají do oficiálních struktur, ať už do armády, policie nebo mezi právníky?

"U armády je to velký průšvih. Dá se mluvit skoro o deseti osobách, které byly v minulosti aktivní. Nebo dokonce i v době, kdy jsou v armádě, navštěvují některé akce. Tam je to myslím velký problém. U policie nevím v současné době skoro o žádném případu, až asi na dva městské strážníky, ale tam jsou trošku jiné podmínky ke vstupu. A co se týká právníků, to zkrátka odráží celou tu scénu.

Ta se skládá jak z lidí, kteří pracují třeba v obchodu nebo jako ochranka různých klubů, tak jsou tam zároveň lidi, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Pomáhají té myšlence vlastně tím, že je zastupují v nějakých problematických případech. Trend je tam určitě znát. Oni to plánovali několik let dopředu. Mluvili o tom, že by bylo dobré se právě do těchto složek dostat, protože získáváte mzdu, u armády získáváte výcvik, zjišťujete, jak přesně ten systém funguje a umíte se v tom prostředí pohybovat."

Podobá se v tomto směru česká pravicová scéna těm zahraničním?

"Čeští neonacisté v porovnání třeba s Německem jsou v mnoha věcech velmi pozadu. Oni nemají schopnost oslovit voliče, aby jim dali velký počet hlasů. U nás má ultrapravice v posledních letech maximálně 0,2 procenta. V porovnání s jinými zeměmi my ale máme silnou generaci v rozmezí zhruba patnáct až třicet let. Tady máme opravdu silnou část ultrapravice, která má potřebu neustále demonstrovat, mít nějaké aktivity. V tomto směru, to znamená v počtech demonstrací, v počtech koncertů, jsme vlastně skoro na špičce v Evropě. Máme jich určitě víc než Slovensko, Polsko a jiné části Evropy. Když se pak ale odevzdávají lístky ve volbách, tam máme skoro nejnižší zastoupení ultrapravice a jednu z nejnižších preferencí pro toto politické spektrum."

Foto: Štěpánka Budková