V cenách potravin už Česko dohnalo Německo
Letní prognóza agrárních představitelů, že ceny potravin půjdou na podzim prudce nahoru se naplňuje. Příčin je hned několik. Každopádně musí české domácnosti počítat s tím, že podíl výdajů za potraviny bude v rodinných rozpočtech v příštích měsících a letech vyšší než dosud. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
Některé potraviny jsou v Česku už dražší než v sousedních zemích, dokonce jsou dražší než v Německu, kde jsou průměrné mzdy trojnásobně vyšší. Češi také pociťují zdražení potravin citelněji než Němci kvůli větší váze potravin ve spotřebním koši. Asi nejvíce jsou v těchto dnech na tapetě ceny másla, mléka a sýrů. A v této souvislosti mnozí připomínají, že zatímco před prázdninami se čtvrtka másla prodávala běžně za dvacet korun, dnes zaplatíme dvakrát tolik. Za hlavní příčinu růstu cen mléka považují odborníci vývoj ve světě. Místopředseda Agrární komory a předseda Zemědělského družstva Bernardice Pavel Novotný říká, že se podstatně snížily světové zásoby sušeného mléka a másla a na druhé straně vzrostla spotřeba, zejména v Asii. V Evropské unii prý svůj vliv měla také změna plateb na farmu.
Mléka je zkrátka najednou na trhu nedostatek. Čeští zemědělci jsou nyní konečně spokojeni. Prodávají mléko tuzemským mlékárnám za osm korun za litr. Jenže do Česka jezdí také nákupčí z Rakouska a Německa. Němci prý nabízejí za litr až jedenáct korun. Valná část české mléčné produkce tedy končí v zahraničí. Takový je ale volný trh.
"Kde se vzestup cen zastaví, o tom nebude vůbec rozhodovat český trh, český zemědělec."
Dodává Pavel Novotný. Někteří odborníci ale tvrdí, že ani zvyšování světových cen mléka nemůže vysvětlit takové zdražení másla, k jakému došlo. Není prý k tomu racionální důvod. Například Petr Zámečník, šéfredaktor analytického serveru investujeme.cz, se domnívá, že obchodníci prostě využili situace a cenu některých mléčných výrobků hodně nadsadili.
Je ale zcela nepravděpodobné, aby se ceny másla a mléčných výrobků vrátily na úroveň před letošními prázdninami. Vyšší ceny, ale ne tak nadsazené, jako jsou nyní, se nakonec ustálí.
"Na tuto novou cenu si domácnosti zvyknou a začnou nakupovat za tuto cenu."
"Poprvé se v Evropě projevila poptávka po surovinách na výrobu biopaliv. Ten boom se sem přestěhoval ze Severní a Jižní Ameriky. Je zde objektivně nová situace, která říká, že svět má hlad po obilí, že bude stoupat spotřeba obilí na biopaliva, že je to jev trvalý."
Za trvalý jev považuje Veleba i vysoké ceny obilí.
"To bude mít velké návaznosti. Výrazným způsobem narostou náklady na živočišnou výrobu a ty, ať chceme nebo nechceme, se budou muset promítnout do cen komodit, to znamená do farmářských cen živočišných produktů."
"Poptávka ze světa po obilí, které se u nás urodilo, je obrovská. I obchodníci se nás ptají, co se bude dít, protože všichni účastníci trhu jsou překvapeni. A my skutečně nevíme, co se bude dít dál. Nedá se nakupovat. Nedá se uzavřít smlouvu, abychom si zajistili obilovinu na celé roční období. Tady není samozřejmě možné přijímat nějaká opatření. Jsme uprostřed Evropy a pokud okolní státy toto obilí potřebují, a my nedokážeme udržet cenově obilí v republice, tak se nedá nic dělat. Obilí se vyveze."
Pekaři ale nakonec budou zdražovat nejen kvůli vyšší ceně mouky. Stoupají ceny i jiných pekařských surovin.
"Rostlinný olej o pět až deset procent, mléko a mléčné výrobky plus 25 procent, cukr je v podstatě stabilní, vejce plus deset procent. Tragické jsou ovocné náplně, jejich cena se zvýší až o 25 procent. Mák o 40 procent. A k tomu ještě Podnikatelský svaz pekařů připomíná, že v první polovině roku nebylo promítnuto do cen navýšení cen energií. Přitom růst cen energií bude pokračovat."
Od nového roku se ale navíc zvýší o čtyři procenta také nižší sazba daně z přidané hodnoty. Odborníci a politici zatím nedokáží odpovědět na otázku, zda se toto zvýšení promítne plně do ceny pro spotřebitele nebo jen částečně. Celkově to tedy vypadá, že růst cen potravin bude vyšší, než odborníci předpokládali ještě před letními prázdninami. Mnozí odborníci ale nevidí situaci až tak hrozivě. Uvádějí například, že daleko nejvyšší marže na potravinovém řetězci zemědělec-potravinářský průmysl-obchod mají ti poslední, tedy obchodní řetězce. Velký konkurenční tlak je tedy může donutit marže snížit. A ještě jedna poznámka k máslu. Časopis Týden napsal, že máslo u nás nebylo nikdy levné. V přepočtu na dnešní mzdy stála v roce 1937 čtvrtka másla 156 korun a například v roce 1965, tedy za minulého režimu 140 korun. Dnešních 40 korun za čtvrtku másla pak už nevypadá tak dramaticky. Oponenti mohou samozřejmě namítnout, že jiné by byly zase přepočty třeba u cen energií nebo bydlení.
