Margareta Waldsteinová získala pro humanitární pomoc v Česku desítky milionů korun
Pomoc lidem v tehdejším Československu poskytovala hraběnka Margareta Waldsteinová - Wartenbergová už od začátku 50. let. Se svým manželem a dalšími exulanty v Rakousku, mimo jiné i s Karlem Schwarzenbergem, založila v roce 1950 tzv. Českou maltézskou pomoc /Opus Melitensis Bohemiae/. Do Čech díky ní mířily dodávky léků, potravin i oblečení. Sdružení začalo po roce 1989 působit i v Česku a paní Waldsteinová se na dva roky stala jeho prezidentkou. Hodnota finanční i materiálové pomoci, kterou pro Česko zajistila, dosahuje podle hrubého odhadu desítek milionů korun. Podílela se i na obnově 261 bytů pro oběti povodní na Moravě v roce 1997. Za svou mimořádnou humanitární činnost ve prospěch České republiky získala v roce 1998 Cenu Gratias agit. Letos se jí dostalo dalšího ocenění - stala se laureátkou titulu Významná česká žena ve světě. Při udílení této ceny ji o rozhovor požádala Milena Štráfeldová:
Komu tedy a jakým způsobem maltézská pomoc pomáhá?
"Za mého vedení se to jmenovalo Česká maltézská pomoc. Já jsem to naschvál tak pojmenovala, poněvadž my jsme v době, kdy jsme nemohli domů, měli Opus Melitensis Bohemiae v Rakousku. S tím jsme sem posílali léky a všelijaké jiné věci, co lidi potřebovali. Dělali to diplomati a všechno šlo k mému bývalému učiteli panu kardinálu Tomáškovi."
A je nějaký alespoň orientační finanční objem, jak velká ta pomoc byla?"V mé době jsme dostali 2000,- DM a s tím jsem žila. A jinak jsem žebrala. To dělám už několik let."
Čemu se věnujete teď?
"Já mám novou organizaci, od roku 1998. Jmenuje se Servo a je to pomocná organizace pro lidi v nouzi. Já jsem napřed pracovala v tzv. LDN /léčebně dlouhodobě nemocných/, kam jsme také dodávali pomůcky, které tady ještě nebyly. Pak se ta LDN bohužel musela uzavřít a mne volali na Barrandov. Na Barrandově je misijní středisko pro ohrožené děti, které jsou na ulici. To si asi málokdo umí představit, že ty děti si hrají na ulici a přijde nějaký prodavač, tzv. dealer, a nabídne jim hračky a další věci, ale hlavně jim dá bonbony a děti si na to zvyknou. Ty děti pak mají ve škole problémy. My jsme tam měli velice dobré vychovatele, kteří s nimi sportovali a hlavně je informovali. A na tu práci sbírám dodneška peníze."
Daří se to? Jsou sponzoři ochotní přispívat na podobné účely?
"Já jsem měla teď narozeniny, bylo mi osmdesát. Tím pádem jsem vydělala dost peněz. Je to pro lidi taky jednodušší dát mi šek nebo mi poslat peníze, než aby vybrali něco, co by mne potěšilo. Ty peníze mne potěší víc, to mohu dát dětem."