Sněmovna bude rozhodovat o možnosti zvolit si příjmení bez -ová

Illustrative photo: Ignite New Zealand, Flickr, CC BY-SA 2.0

Dobrý den, já jsem Zdeňka Kuchyňa. Takto bych se vám mohla představit, kdybych si zvolila nepřechýlenou formu příjmení. O této možnosti by měla sněmovna jednat zřejmě na přelomu května a června.

Ilustrační foto: Ignite New Zealand, Flickr, CC BY-SA 2.0

Zdroj: WordArt.com
Možnost zvolit si příjmení bez -ová doporučil sněmovní výbor pro veřejnou správu. A to navzdory odmítavému postoji vlády, podle níž je přechylování příjmení charakteristickým rysem českého mluvnického systému.

Nynější změnu prosadili poslankyně ANO Helena Válková a poslanec Pirátů Ondřej Profant, podle kterého současný právní stav nutí ženy, které chtějí příjmení bez -ová, ke lži. Ženy by podle něj měly mít možnost o svém příjmení samy rozhodnout, bez zbytečné šikany ze strany úřadů.

Změna má zrušit dosavadní podmínky, které zájemkyně o nepřechýlené příjmení musí splnit. Musí například mít nebo si zvolit jinou než českou národnost, případně žít v cizině. A ženy těchto triků využívají, uvedla již dříve soudní znalkyně v oboru jmen a příjmení Jana Valdrová.

"Například, že žena je cizí národnosti nebo si bere cizince. Podepíše, že je eskymácké národnosti a může zůstat bez -ová. Já sama jsem Valdrová, mně to nevadí, ale když žena nechce přechýlení příjmení, ať ho nemá, protože jde jenom o ten gramatický přívěšek."

Rozdílné názory mají jak samotné ženy, tak jazykovědci.

Karel Oliva, foto: Alžběta Švarcová, archiv ČRo
"Já zastávám stanovisko, že bychom přechylovat měli. Jednak je to tradice češtiny, ale je to i v samé struktuře češtiny a to od jejích samotných počátků,"říká bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Přechylování je totiž známé už od středověku.

Kvůli -ová se rozhořela i diskuze na facebooku

Diskuze se k tématu rozhořela i na facebooku Radio Prague International. Podle jmen diskutujících, jsou mnozí z nich čeští krajané. Například Ivana Jirasek napsala, že pro její rodinu bylo v 70. letech v Austrálii složité dokazovat bankám a úřadům, že její rodiče Jirásek a Jirásková jsou manželé. Mimo Česko je stejně znějící jméno jednodušší, ale jinak se jí české rozlišení líbí.

Foto: alans1948, Flickr, CC BY 2.0
Podle Rosse Cartera je čeština příliš genderově rigidní. Naproti tomu Hana Kolouchová oponuje, že v angličtině rozlišení pohlaví chybí a ptá se, proč se má příjmení českých žen přizpůsobit anglosaské normě, když přechýlené příjmení je foneticky hezčí. Další diskutující připomínají, že ženy nikdo nenutí zbavit se koncovky -ová a že parlament rozhoduje o tom, aby měly na výběr, a nevidí v tom žádné cizí ovlivňování.

Vit Voitek připomíná českou gramatiku. Ve srovnání s angličtinou je struktura české věty odlišná. Pokud k českým ženským jménům nepřipojíme -ová, nebudeme moci vyjádřit, že jde o ženu a to pak bude způsobovat nesrovnalosti v komunikaci.

Nechali jste si po svatbě svoje příjmení? Možná to budete moci změnit

Zákon o matrikách by měl také vyřešit, že manželé, kteří si po svatbě nechali svá příjmení, budou mít možnost změnit si příjmení na společné, nebo používat příjmení obě. Jasně se také zakotví, že dítěti nad 15 let nebude možné změnit jméno nebo příjmení bez jeho souhlasu. Výbor podpořil rovněž úpravu, aby právo oddávat měli také zastupitelé malých obcí.

Zjednodušit by se mělo i vyloučení domněnky otcovství. Podle ní je otcem dítěte automaticky manžel matky. Nově má stačit předložit matrice prohlášení matky a dvou mužů. V těchto případech by pak nemusel rozhodovat soud.