Rozdílné pohledy si státy podle prezidenta Klause nemusejí vyčítat

Prezidenti čtyř visegrádských zemí se na svém setkání společně ohradili proti případným snahám o další omezení po vstupu Česka, Maďarska, Polska a Slovenska do schengenského prostoru ke konci letošního roku.

Zleva: Lech Kaczynski, Václav Klaus, Laszlo Solyom a Ivan Gašparovič, foto: ČTK

Rakousko totiž údajně usiluje ještě o přechodné období, které by oddálilo zrušení kontrol na rakouských hranicích. To je jedno z témat jednání, která přímo z maďarského Keszthely shrnuje náš vyslaný redaktor Jan Richter:

"To setkání se neslo ve velmi přátelském duchu a žádná ožehavá témata, například polská a česká protiraketová obrana, nepřišla na pořad jednání. Hlavním tématem prvního dne byly zkušenosti všech čtyř zemí s tříletým členstvím v Evropské unii a tam se všichni shodli, že to je velký přínos pro všechny země. Zejména polský prezident Lech Kaczyński si pochvaloval, že role, kterou dnes hraje Polsko v Evropské unii, je velmi důležitá a bez vstupu do evropského společenství by Polsko tohoto postavení nikdy nedosáhlo. Jednání druhého dne se týkala vstupu všech čtyř zemí do schengenského systému a tam se shodli, že jsou si vědomi i těch pozitivních přínosů, ale zároveň i rizik a nebezpečí. Konkrétně padly zmínky o evropské databázi, kde prezidenti říkali, že je třeba vyvážit přístup tak, aby ta data nemohla být zneužívána. Zároveň vyzvali vlády členských zemí, aby protestovali proti plánům rakouské vlády na policejní ochranu hranic s novými členskými zeměmi i po vstupu těchto zemí do schengenského prostoru."

Foto: Evropská komise

Společný postoj čtyř sousedních zemí tak naplnil slova českého prezidenta Václava Klause, který už ve čtvrtek večer ústřední téma prvního dne jednání popsal těmito slovy: "My jsme se dneska primárně zabývali otázkou, nakolik tyto čtyři státy vystupují nebo jsou schopny vystupovat v různých evropských otázkách společně nebo ne, co udělat pro to, aby nějaká ta koordinace byla lepší, co udělat pro to, aby se nám častěji podařilo prosadit nějaké naše názory."

Navzdory tomu všemu považuje český prezident za legitimní, že jednotlivé státy se dívají na některé věci odlišně, ze svého úhlu pohledu: "Je jasné, že Polsko je daleko více pootočeno na pobaltské země, než na Balkán, zatímco Maďarsko zcela logicky daleko více na Balkán, než někam nahoru do severu Evropy. Česká republika logicky, když se dívá na západ, tak má tyto země za zády. Docela trefně poznamenal maďarský zástupce - 'my když se díváme na západ, tak to se koukáme i na Českou republiku'. Čili tam je tenhleten pohled přece jenom logicky jiný a není třeba si to vyčítat."

Přesto výčitky mezi některými sousedy na dvoustranné úrovni v uplynulých dnech zazněly, připomíná náš redaktor Jan Richter: "Jedním z horkých bilaterálních témat jsou maďarsko-slovenské vztahy vzhledem k tomu, že slovenská Národní rada přijala zákon, který říká, že Benešovy dekrety jsou součástí jeho právního řádu. Tak tady padaly otázky, jestli to přispěje ke zhoršení vzájemných vztahů. Český prezident Václav Klaus se k tomu vyjádřil v tom smyslu, že ten krok slovenské Národní rady považuje za paralelní krok který provedl český parlament v roce 2002, když přijal ten zákon, že Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu, ale nejsou aplikovány a nemohou být aplikovány v současnosti."