Pivovar U Fleků je dnes pražskou dvojkou
Trvající horka nahrávají pivovarníkům i hospodským. Leckde padaly v uplynulých dnech v tomto ohledu rekordy, a to léto ještě zdaleka neskončilo. Čile se musejí otáčet rovněž ve slavném pražském rodinném pivovaru U Fleků a v jeho hospodských prostorách. Přesto si tamní sládek Ivan Chramosil udělal čas pro našeho kolegu Zdeňka Vališe a ochotně zodpověděl jeho otázky.
Je to určitě vším, co jste jmenoval. Je tu opravdu pěkný objekt a je to opravdu také i pivem."
Jak byste tedy charakterizoval flekovské pivo?
"Flekovská třináctka má svou nezaměnitelnou tmavou barvou, pivo není tak hluboko prokvašené, vyrábí se podle asi stopadesátileté tradice."
Všeobecně se ale uvádí, že historie pivovaru a restaurace U Fleků sahá do roku 1499. To více než 500letá tradice.
"Ano, vyrábí se tady pivo přes 500 let. V předminulém století, po roce 1850, ale začala strojní revoluce. Mohlo se tedy začít strojně chladit, a tak se tady za slavného sládka Pštrose změnila podoba piva na to současné."
Suroviny zůstávají stejné?
"Jistě, ale v předválečné době, kdy se nehnojilo umělými hnojivy, byly sladovnické ječmeny i ten chmel trošíčku jiné, než je tomu dnes."Jak dlouho jste sládkem U Fleků?
"Jsem tady sládkem 36 let. Letos jsem začal 37 rok."
Máte pocit, že chuť flekovského piva je dnes trošku jiná oproti roku 1971, když jste tady začínal? Dal by se poznat nějaký rozdíl?
"Já se to snažím dělat pořád stejně. Když jsem sem přišel a když se poprvé objevilo moje pivo v restauraci, vzpomínám si, že přišlo pár zaměstnanců z restaurace a říkali: pane sládku, máte to pivo úplně jiné, než ten před vámi, ale to pivo je moc dobré a chutná nám. Každý sládek si to pivo dělá k obrazu svému. Určitě si pane redaktore pamatujete, že když se vyměnil třeba sládek ve Velkých Popovicích nebo někde jinde, tak najednou byl propad piva nebo se to naopak zlepšilo."
Sládkovský um je tedy jiný, receptura ale zůstává stejná. Suroviny jsou v podstatě také stejné. A co technologická zařízení? Inovujete?
"Zmodernizovala se varna a zmodernizovalo se chlazení. To bylo z ekologických důvodů. Měli jste tady čpavkové chlazení, a to už v této zástavbě bylo velmi rizikové, takže majitelé, restituenti, koupili nové chlazení s ekologických povolením asi do roku 2040."
Zmínil jste varnu. Na kvalitu piva má ale vliv místo, kde ležák zraje. Máte tady ještě dubové sudy?"Pokud jde o varnu, tu máme měděnou. Třeba ve Staropramenu dospěli k jednomu poznatku. Vybudovali jednou z nejmodernějších varen v Evropě. A skončilo to tak, že do té nerezové nádoby pak dávaly plotny z mědi, protože bez ní se trošku ztratila chuť Staropramenu. Máme samozřejmě také dubové kádě. I ty dělají chuť piva."
Kdo vám dělá ty dubové sudy. Vždyť bednáři už snad ani neexistují?
"Neexistují. My jsme si je nechali dělat takříkajíc za pět minut dvanáct před třiceti lety. Dělali nám je v Hluboké nad Vltavou. Výrobna těch sudů už neexistuje."
A co budete dělat, až ty sudy jednou zákonitě ´odejdou na věčnost´?
"Kádě mají životnost asi sto let, když se o ně člověk dobře stará. Jinak bude nutné pak začít s nerezovými kvasnými káděmi."
Vy jste uvedl, že nyní máte výstav o polovinu menší než za bývalého režimu. Přesto tady máte neustále plno. Jak to jde dohromady?
"Tady jsme vyhledáváni turisty. Někdy kdysi řekl, že kdo nebyl U Fleků, nebyl v Praze. Pak jsme také poslední ´normální´ pivovar z té doby kolem roku 1850. Takových pivovarů, jako je flekovský, tedy co do velikosti ročního výstavu a identického zařízení, bylo třeba jen tady kousek od nás na Karlově náměstí jednadvacet! Když já šel do učení, byly tady v Praze Staropramen, Braník, Holešovice a U Fleků. Braník a Holešovice už jsou zavřené, nevyrábějí. V Praze zůstal jen Staropramen a náš pivovar. Mluvíte vlastně se sládkem z druhého největšího pražského pivovaru, což je dost paradoxní."
Ještě bych se vrátil k tomu výstavu. Dříve se muselo pít více, když jste měli o polovinu větší výstav? Je to tak?
"Podle mého názoru to není ani tak cenou piva, ale spíše jiným složením turistů. Dříve tady z 90 procent byli turisté z východního a západního Německa. Dnes jsou to Francouzi, Španělé, Italové, Japonci. Všichni to pivo rádi ochutnají, ale málokdo si dá dvě tři piva. To naopak u Němců bylo pravidlem."