Olomoucké tvarůžky usilují o titul Evropská krajová specialita
Už 130 let přicházejí v Lošticích na Hané na světlo světa slavné Olomoucké tvarůžky. Je to jediný původní český sýr s nezaměnitelnou pikantní chutí i vůní. Od roku 1991 je jeho výroba opět v rukou potomků Aloise Wesselse, který rodinnou firmu za Rakouska-Uherska založil a proslavil po celém mocnářství. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
"Pro rodinu bylo rozhodování poměrně jednoduché. Pojali jsme to jako výzvu osudu pokračovat ve výrobě tvarůžků tak, jak ji naši předci kdysi zahájili."
Říká Karel Hlaváček, prapravnuk zakladatele firmy a její jednatel. Rodina šla takříkajíc do toho, aniž by její členové měli s výrobou olomouckých tvarůžků nějaké zkušenosti.
"V podstatě jsme měli jenom vzpomínky z dětství, kdy při návštěvách babičky, někdejší výrobkyně tvarůžků, jsme jako děti viděli, jak se tvarůžky dělají. Do té doby nikdo z rodiny s tímto výrobním oborem nepřišel do styku. Každý z nás dělal něco jiného. Nicméně v průběhu následujících let, po znovuzaložení rodinné firmy AW, což jsou iniciály zakladatele Aloise Wesselse, každý z nás šesti svým způsobem přinesl z někdejšího povolání k výrobě tvarůžků něco nového. Ani ne tak k vlastní sýrařské technologii, spíše k obnově podniku."
Sám Karel Hlaváček byl původní profesí projektant sklářských pecí. O technologii výroby tvarůžků se tedy museli postarat odborníci.
"Ten, kdo tomu nerozumí, tak tvarůžek neudělá."
Firma začínala v roce 1991 s 21 zaměstnanci a s roční produkcí tři sta tun tvarůžků. Dnes má firma skoro 150 zaměstnanců a ročně jde na trh 2400 tun tvarůžků. V uplynulých letech ale došlo ve firmě k daleko radikálnějším změnám, především v souvislosti se vstupem do Evropské unie.
"Jednalo se především o dodržování všech hygienických předpisů. A to vlastně vyvolalo nutnost rekonstrukce z gruntu, od kanalizace, podlah až po elektroinstalaci. V průběhu let pak došlo k úplně výměně technologického zařízení za současně provozované moderní stroje, které vyhovují především z hlediska hygieny."
Od bývalého státního podniku přebírala rodina provozy v téměř katastrofálním stavu. Dnes jsou budovy zrekonstruovány v historickém duchu a uvnitř přitom probíhá výroba s použitím nejmodernějších technologií. Karel Hlaváček přiznává, že rodina navázala kontakty s výrobci sýrů v Německu a Rakousku, aby se od nich něčemu přiučila. Tím se firmě podařilo ve výrazném předstihu, dlouho před vstupem Česka do Evropské unie, vyhovět všem legislativním normám unie. Jako jedni z prvních potravinářů v zemi také získali právo používat evropské označení zdravotní nezávadnosti na obalech.
"Už v roce 1996 nás navštívila inspekce z Bruselu. Schválila provoz a doporučila našemu ministerstvu zemědělství a Státní veterinární správě udělit nám povolení používat osvědčení o zdravotní a hygienické nezávadnosti."
V současné době usiluje loštická firma o získání titulu Evropská krajová specialita. Ten přiznává speciální ochranu na základě místa výroby, určitých přísad a výrobní procedury. Zatím jen tři české výrobky se pyšní tímto titulem: Budějovické pivo, Budějovický měšťanský pivovar a Českobudějovické pivo. O ochrannou značku se ucházejí také názvy České pivo, Žatecký chmel či Karlovarské oplatky. O tom, že Brusel přizná značku Olomouckým tvarůžkům, Karel Hlaváček nepochybuje.
"V současné době je naše žádost ve stádiu kompletace u příslušné komise v Bruselu. Bude následovat zveřejnění pro odbornou veřejnost, která se vyjádří k naší specifikaci, tedy k tomu, jak se tvarůžky vyrábějí. Budou mít připomínky, které buď budou nebo nebudou přijaty. A poté bude ochrana tvarůžkům udělena. Jakmile bude udělena, tak ten, kdo splní podmínky specifikace, může vyrábět pro zákazníka. Je to záruka, že tvarůžky, označené Olomoucké tvarůžky, budou splňovat všechny podmínky, že budou tím originálem, bude to osvědčení o jejich pravosti, záruka o kvalitě."
A také budoucnost Olomouckých tvarůžků z Loštic vidí Karel Hlaváček optimisticky.
"Prodej neustále mírně stoupá. Lidé si také uvědomují onu cennou devizu tvarůžků, že se jedná o netučný sýr. Navíc už začíná trošku fungovat osvěta, co všechno se dá s tvarůžky podniknout, a že je člověk nemusí konzumovat jen tradičně v kombinaci s chlebem jako studenou kuchyni. Začíná se dostávat do povědomí veřejnosti, že existuje široká škála nejrůznějších lahůdkářských výrobků z tvarůžků. Je tu samozřejmě také ona nezaměnitelná, nenahraditelná chuť a vůně tvarůžků, a to všechno jsou důvody k optimistickému pohledu na budoucí rozvoj firmy."