Úhořům hrozí v Evropě vyhynutí

K vrcholům televizní dramatické tvorby bezesporu patří bezesporu film Zlatí úhoři, inspirovaný povídkami Oty Pavla. "Zlatí úhoři" získali v roce 1979 hlavní cenu na mezinárodním festivalu Prix Italia. V osmdesátých letech byl na stejný námět natočen neméně slavný film Smrt krásných srnců. Také v něm se to jen hemžilo úhoři z Pavlem tolik opěvované Berounky. Dnes hrozí v Evropě úhořům vyhynutí. Jejich stavy poklesly na pouhé jedno procento původního stavu. Evropská unie proto tento týden přijala plán, který má vést k záchraně úhoře říčního. Česko plán podporuje. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Foto: Ron Offermans, Creative Commons 3.0

Úhoř je zvláštní ryba. Nejen tvarem, ale také způsobem rozmnožování. Zatímco ostatní naše ryby se třou tam, kde žijí, tedy ve sladké vodě, dospělý úhoř musí do moře. Navíc musí proplout z Evropských řek Atlantikem už k břehům severní Ameriky. A tam v Sargasovém moři se množí v hloubkách až několik set metrů. Úhoří potěr se pak vydává zase na tříletou cestu Atlantikem zpět k evropským břehům. A tady nastává problém. Na rozdíl od minulosti se mladí úhoři setkávají v řekách se stále většími překážkami na cestě proti proudu. Jak připomíná Jiří Vostradovský z Českého rybářského svazu, například k nám se dostávali Labem a Odrou.

"To byla přirozená místa, kudy k nám vplouvali kdysi, než byly tyto řeky segmentovány, přehrazeny přehradami s hydrocentrálami, než tam vstoupilo znečištění. Tehdy to všechno začalo. Skončila možnost protiproudové migrace."

S úhoři se zatím v našich řekách stále setkáváme. Plůdek se ovšem musí vysazovat uměle.

"Kdyby nedošlo k umělému nasazování dovozem malých rybiček, úhořího plůdku, který se nazývá skleněný úhoř nebo francouzsky monté, už bychom vlastně ani nevěděli, jak úhoř vypadá."

Je zde ale ještě další důvod, proč se úhoř dostává v Evropě na pokraj vyhynutí. Na cestě ze Sargasového moře se plůdek stává stále více obětí rybářských flotil. Pak se vyváží do Asie, kde je velice oblíbený. Vývoz monté se stal skvělým byznysem zejména pro Francouze a Španěly. S čím tedy počítá záchranný plán Evropské unie?

"Mají být zpracovány plány řízení úlovků, kdy úlovky budou kráceny třeba o polovinu. Je také zájem, aby z 65 procent byli ti sklenění úhoříci přesazováni z ústí řek do vnitrozemí, a ne aby byli vyváženi jako dosud do Asie, na Tchajwan nebo do Číny."

Čeští rybáři vítají podněty k záchraně úhoře. Přijatá opatření ale považují stále za nedostatečná. Požadují především to, aby se unie zaměřila také na průchodnost toků. Jinak to bude neustálý začarovaný kruh. Protože dospělé ryby, které žene rozmnožovací pud do moře, se tam nedostanou, takže nebude ani plůdek.

"Jak můžete s důvěrou vysazovat ryby, aby se u nás dožily věku, kdy dosáhnou oné stříbrnosti, stanou se z nich stříbrní úhoři, jak o nich psal Ota Pavel, a vykonávaly pak poproudové migrace, když pak narazí na bariéry, hráze přehrad a hlavně hydrocentrály, jejichž turbíny většinu ryb při poproudových migracích zničí?"

Dramatický úbytek úhořích plůdků vede podle Jiřího Vostradovského samozřejmě k tomu, že prudce roste cena. Zatímco v letech 1993 - 2003 vysazovali rybáři do českých řek přes milión kusů malých úhoříků, v roce 2005 už to byla jen polovina. V roce 1993 platili čeští rybáři asi 4500 korun za kilogram plůdku, nyní už platí skoro 30 tisíc korun za kilogram. V Česku je úhoř říční chráněn určením minimální lovné míry a doby hájení, tedy omezením sportovního lovu.