Ruské výhrady k radaru

Nejvážnějším odpůrcem zamýšleného amerického protiraketového systému ve střední Evropě, tedy radaru v Česku a raketové základny v Polsku, je Rusko. Publicistu a znalce ruské problematiky Jana Petránka jsem požádal o krátké shrnutí základních důvodů, které vedou ruské představitelé k tak ostrým protestům proti americko-česko-polským obranným plánům.

"Já myslím, že je jich celkem dost. Ruský prezident Vladimir Putin poskytl v pondělí pětatřicetistránkové interview největším médiím ze světa zemí G 8, v němž mimo jiné řekl, že 'po zhroucení Ruska je to další přelomový bod, kdy se podle Putinova názoru pokoušejí Spojené státy silně změnit rovnováhu na mezinárodních strategických váhách'. Dokládal to tím, že Rusko o 300 tisíc mužů snižuje výzbroj, stáhlo všechno, co dohody vyžadovaly, až za Ural, ty stovky tanků, Rusko se pokouší o dodržování všech dohod, které mají strategický základ v raketách, a, tady opět budu citovat Putina, 'Amerika přitom zakládá nové vojenské základny na území nových spojenců v rámci NATO, tj, u Černého moře v Bulharsku a Rumunsku'. Zároveň velice zvučný argument z ruské strany spočívá v tom, že radar na českém území bude okamžitě zapojen jako součást celoamerického strategického raketo-jaderného arsenálu, to znamená, co radar v Čechách zjistí, může aktivovat kterékoliv globální rakety Spojených států, ať jsou umístěny třeba na Rocky Mountains nebo kdekoliv jinde. Ale také, a to je další argument, Američané od roku 2004 mají k dispozici nové rakety typu Tomahawk, které mohou být vypouštěny z ponorek například z oblasti Karského moře nebo z moře Laptěvů, mají dolet 3500 kilometrů, čili ze severních břehů Ruska mohou být naváděny českým radarem přes signály z družic na jakékoliv cíle. Mohou třeba ničit i základny, které jsou na severu Kazachstánu, může to být důležitá základna ruských strategických globálních raket u Irkutska. To všechno Putin shrnuje slovy, že 'Amerika, kdy Rusko odzbrojuje, do střední Evropy zavádí strategické komponenty, které porušují dosavadní rovnováhu strategických sil."

Které faktory jsou podle Vás pro ruský postoj rozhodující: opravdový zájem o udržení míru, stále doutnající imperiální sklony nebo blížící se volby v Rusku, tedy jejich vnitrostátní problémy?

Myslíte si, že oboustranné lpění na svých stanoviscích může vést až k obnovení studenoválečné atmosféry ve vztazích Východ - Západ?

"Je zcela jasné, že se nyní opět velice ochladilo. Říká se tomu 'nový závan studené války'. Já se domnívám, že na obou stranách, jak v Rusku, tak v Americe, vy jste se o tom už zmínil, začíná naplno volební kampaň. Na CNN jsem viděl argumentaci Hillary Clintonové, která obvinila nynější Bushovu administrativu a osobně Bushe samotného, že zpackal iráckou válku, a nyní se pokouší o další strategické tahy. Myslím, že si musíme počkat na velice důležitou schůzku 1. a 2. července na americké půdě, kam prezident Bush pozval prezidenta Putina. Bude to na břehu Atlantiku ve státě Maine, v Kennebunkportu, kde proběhne dvoudenní zvláštní americko-ruský summit a kde zřejmě bude snaha nějakým způsobem dospět, jestli ne k dohodě, a tu bych zatím nepředvídat, tak k tomu, jakou tzv. cestou k míru se bude pokračovat, jak se o tom bude jednat dál, aby se k té studené válce, k její recidivě nedošlo."

Jakou taktiku byste zvolil Vy - ignorovat ruské výhrady k americkému radaru na našem území nebo jednat a vysvětlovat si stanoviska?

"Já si myslím, že největší světobol dnes má tato planeta na Blízkém východě. Preferoval bych velice upřímná oboustranná jednání, protože si myslím, že obě impéria - ruské i americké - mají svým způsobem máslo na hlavě."