Zelení diskutovali o radaru
Americký prezident George Bush by měl za týden v Praze jednat s českými představiteli o vybudování protiraketové základny ve střední Evropě. V metropoli by se v době jeho návštěvy mělo konat několik protestů. Jakousi generálkou na ně chtěla být víkendová demonstrace, na níž jednu až dvě tisícovky shromážděných podpořili nejenom komunisté a sociální demokraté, ale také představitelé zelených. Vedení nejmenší vládní strany se záhy pokusilo utužit stranickou disciplínu a utišit hlasy odpůrců radaru při veřejných vystoupeních.
Pro některé členy strany to ale problém je - zvláště pro ty, kteří v sobotu promluvili na demonstraci v centru Prahy. Den poté je Republiková rada strany vyzvala, aby své postoje příště vyjadřovali jen jako soukromé osoby. Podle lídra zelených Martina Bursíka byli odpůrci radaru vyzváni "aby respektovali a nepřekračovali mandáty získané pro řízení a politické vedení strany a pro veřejné vystupování Strany zelených v médiích."
Podle Stropnického je to ale věc toho, jak vlastně interpretovat postoje Strany zelených: "Já si myslím že ta diskuse o tom se vést smí, ale myslím si, že je to nepatřičné v tomhle případě. Protože my jsme tam byli vyjadřovat názor proti radarové základně a já se stále domnívám, že Strana zelených proti radarové základně je."
Odpůrce radaru Matěj Stropnický, navzdory kritice, která měla směřovat na jeho adresu, je tak s výsledkem jednání vlastně spokojen: "My jsme vlastně velmi zpřísnili ty podmínky, zpřísnili jsme dohled nad nimi. A v tomto ohledu je důležité, že tady ta kontrola probíhá. Že si je pan ministr Schwarzenberg vědom, že probíhá, protože se už snad nebude opakovat to, že bude prosazovat radary bez NATO. To si myslím, že by se nemělo."
Zatímco zejména občanští demokraté prosazují myšlenku, aby odpovědnost za klíčová rozhodnutí o bezpečnostních otázkách nesly státní orgány, referenda se dožaduje hlavně levicová opozice.
Premiér Mirek Topolánek samozřejmě stojí o to, aby většinový postoj vlády měl oporu ve veřejném mínění: "Beru umístění základny jako završení určitého dospívacího procesu České republiky od získání skutečné nezávislosti v červnu 1991 odchodem sovětských vojsk, přes vstup do NATO v roce 1999 a samozřejmě tímto krokem bychom byli aktivním prvkem v kolektivní bezpečnosti. A v tomto smyslu to chci komunikovat i s veřejností."
Podle Hály na tom nic nemění ani fakt, že obyvatele obcí v brdském vojenském prostoru přijeli přesvědčovat čeští politici i zástupci americké strany: "Nemůžu říct, že by nebyla snaha o komunikaci. Ale že by nás někdo přesvědčil o tom, že to zařízení pro nás něco bude a že to pro nás nebude znamenat žádné riziko, to ani po těch čtyřech měsících nemůžu říct."
"My jsme skončili s povinnou vojenskou službou právě na bázi toho, že zakládáme naši obranu a bezpečnost na spolupráci se spojenci. Pokud bychom ty spojenecké svazky přetrhali, no tak si musíme uvědomit, že samozřejmě takové rozhodnutí může být jednoduché, říci teď ne, ale má své konsekvence. Mimo jiné v tom, že se pak do budoucnosti samozřejmě nedá vyloučit, že bychom museli obnovit povinnou vojenskou službu, kupříkladu."
To sice pro Českou televizi odmítla ministryně obrany Vlasta Parkanová: "Já nevidím žádnou souvislost mezi otázkou umístění radaru a možným znovuzavedením základní vojenské služby." Vondru ale překvapivě úvahou o povinné vojně podpořil i premiér Topolánek. O náměty na další bouřlivé diskuse tak má česká veřejnost postaráno.
