Stravenky ne, režijní jízdenky ano

Daňová reforma se má dotknout také některých dosavadních zaměstnaneckých výhod. Některé jsou takzvaně tradiční, jiné si v uplynulých letech vymohly různé skupiny zaměstnanců. Snahy kabinetu získat seškrtáním některých daňových úlev pro státní kasu další miliardy ale vyvolávají zatím spíše negativní reakci. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Zákon o daních z příjmu obsahuje asi 80 úlev pro různé daňové poplatníky. Ministerstvo financí tvrdí, že výhody jsou vesměs sociálně i ekonomicky neodůvodnitelné. Ministerstvo soudí, že v první etapě je možné některé z nich zrušit. Třeba různé dary, které poskytují firmy zaměstnancům při životních jubileích, by měly být normálně zdaněny. Asi největší rozruch ale vyvolala zpráva, že firmy by od nového roku už nemohly snížit svůj základ daně o náklady na podnikové stravování, popřípadě o část nákladů na stravenky, pokud se zaměstnanci stravují jinde. Stravenky pro zaměstnance dnes využívá asi osm firem z deseti. Firmy si zatím mohou až 55 procent hodnoty stravenky započítat do nákladů. Pokud tato daňová výhodnost odpadne, hodně z nich možná ztratí zájem zaměstnanecké stravování podporovat. Musely by ho dotovat plně ze zisku. Stali bychom se jedinou evropskou zemí, kde nelze započítat příspěvek na stravování do nákladů.

Ve většině zemí Evropské unie je přitom daňové zvýhodnění zaměstnaneckého stravování ještě vyšší než v Česku. V některých zemích navíc zaměstnavatel hradí hodnotu stravenky stoprocentně, třeba v Anglii, Rakousku, Maďarsku či Polsku. Na změny ale mohou doplatit kromě zaměstnanců a firem také mnohé restaurace. Platba stravenkami tvoří v době obědů významnou část tržeb. Pokud zaměstnanec nebude mít zvýhodněné stravenky, mohl by podle provozovatelů jídelen a restaurací změnit své stravovací návyky. Skoro 3 tisíce restauratérů se už také podepsalo pod petici za zachování podpory závodního stravování. Předseda Asociace provozovatelů stravenkových systémů Miroslav Sedlák také tvrdí, že dopady zrušení daňového zvýhodnění stravenek na státní kasu by byly spíš negativní.

"Jde o to, že spotřeba zaměstnanců by se posunula více do nákupů v běžných maloobchodech, kde jsou nákupy zdaňovány nižší sazbou DPH, zatímco v restauracích platí vyšší sazba 19 procent. Podle našich kalkulací vychází při 50 procentním poklesu stravovanosti zaměstnanců roční záporný dopad na státní rozpočet více než 500 milionů korun."

Kriticky se k vládnímu kroku staví také prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Jak řekl deníku Právo, komora podporuje reformu veřejných financí, ale zrušení daňové uznatelnosti nákladů na závodní stravování je klíčová věc. Podle Drábka si mnohé firmy vybudovaly závodní jídelny a není možné měnit podnikatelské záměry z roku na rok. Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda se naproti tomu k různým zaměstnaneckým výhodám staví skepticky.

"Výhody zaměstnanců by neměly být. Toto je totiž plošné řešení. Mělo by to vždy být za peníze, za mzdu dobře hodnoceného pracovníka. Pokud chce takto dát firma někomu výhody, ať mu je dá."

V případě podnikového stravování a stravenek vláda ve středu při schvalování reformních zákonů odolala tlaku odborů, firem i restauratérů. Naproti tomu kabinet překvapivě ustoupil od snahy zrušit výhody z režijních jízdenek zaměstnanců dopravních podniků. Nejprve se šéf železničních odborů Jaromír Dušek sešel s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Ten na zrušení výhod z režijních jízdenek trval. O pár hodin později se Dušek sešel s premiérem Mirkem Topolánkem.... a uspěl.

"Je to svým způsobem jakási vydržená stavovská skutečnost, o kterou železničáře nikdo nepřipravil ani za první republiky, ani za Hitlera, ani za komunistů. Železničáři to považují za jakýsi bonus, za něco, co je přece jenom trošku odlišuje od ostatních zaměstnanců: nepřetržitý režim, práce přes čas a v jakémkoliv počasí, v noci, v neděli, ve svátek."

Vysvětluje Jaromír Dušek, proč zaměstnanci drah trvají na režijních jízdenkách. Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda opět zaměstnanecké výhody kritizuje.

"Já vím, že historicky železničáři a tramvajáci měli vždycky nějaké výhody. Myslím ale, že doba je dnes jinde."

A Danda opět připomíná, že každá firma by mohla své zaměstnance oceňovat individuálně, a to výší platů. Ministr financí Miroslav Kalousek zase nepřímo říká, že i když firmy budou své zaměstnance nějak zvýhodňovat, nemusí jim klesnout míra zisku. Vždyť daně z příjmu pro firmy se během tří let sníží z dnešních 24 procent na 19 procent, takže není nutné podporovat dál některá daňová zvýhodnění.