ČR a USA jednají o protiraketové obraně

Česká delegace v úterý v Praze zahájila s americkými partnery další kolo rozhovorů o umístění radarové základny v Brdech. Tentýž den se američtí experti snažili přesvědčit starosty obcí dotčeného území, že radar nebude mít na své okolí negativní vliv. Nakolik úspěšná to byla mise, ukáže se možná v sobotu, kdy chtějí obyvatelé těchto obcí demonstrovat v metropoli.

Tomáš Pojar (vpravo) a představitel ministerstva zahraničí USA John Rood, foto: ČTK

Americká delegace v úterý přivezla do Prahy návrh smlouvy o protiraketové obraně. V ní by měly být upraveny podmínky umístění a provozu radarové základny, přístup na ni, možnosti návštěv a další záležitosti. Česká strana na jednání načrtla představu o určitých svých požadavcích, souvisejících s povolením amerického radaru na českém území. Svůj podrobný protinávrh ale Praha připraví až v nejbližších několika týdnech, uvedl šéf české delegace, náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar: "Na základě těchto jednání my teď vypracujeme protinávrh, který bude v duchu toho, jakým způsobem jsme jednali. Bude samozřejmě velmi detailní, velmi konkrétní, ten protinávrh vypracujeme do dvou měsíců, abychom jej poslali americké straně, ta aby měla čas na prostudování tohoto protinávrhu a mohli jsme se sejít k dalšímu kolu."

Z taktických a diplomatických důvodů Pojar nepovažuje za dobré, aby konkrétní představy sděloval do médií. Uvedl však, že text české odpovědi bude pravděpodobně delší než americký návrh smlouvy o protiraketové obraně. Mimo jiné kvůli českému požadavku, aby smlouva byla co nejkonkrétnější. Podle Pojara by například měla obsahovat lepší vysvětlení celého systému.

Až po srovnání obou textů bude možné zjistit, kde se oba státy shodují a kde naopak budou muset dále vyjednávat, uvedl náměstek ministra zahraničí. A také prozradil, že česká strana požaduje kontrolu systému a zapojení do sil NATO: " My chceme, aby tento systém byl součástí celého aliančního systému. Jedině jakým způsobem se to dá napsat do takovéto smlouvy, je formou jakési preambule, deklarace na začátek, protože my nemůžeme jakýmkoliv způsobem předjímat to, k čemu se rozhodne všech 26 zemí Severoatlantické aliance."

Expertní část americké delegace se ve stejný den v Rokycanech snažila přesvědčit starosty okolních obcí, že chod případné radarové stanice v Brdech neovlivní dálkové ovladače, mobilní telefony, zavírání garážových vrat ani podobné elektronické přístroje, protože ty pracují na nižších kmitočtech. Paprsek vysílaný anténní soustavou navíc podle Američanů nikdy nezamíří směrem k zemi a radar bude od prvních obydlí vzdálen nejméně čtyři kilometry. Protože Brdy jsou přírodním rezervoárem vody nejen pro Rokycansko, další otázky starostů směřovaly například ke spotřebě vody, kterou ale prý americká základna bude potřebovat jen pro zabezpečení hygieny zaměstnanců, jinak žádnou.

Nakolik bude snaha amerických expertů o vlídnější přijetí základny úspěšná, by mohla napovědět míra účasti obyvatel okolních obcí na plánované sobotní demonstraci v Praze, kam se má vypravit několik autobusů. Podle vyjádření starostů se ale odpor proti radaru v jednotlivých obcích pohybuje od tří čtvrtin do téměř sta procent obyvatel. Potvrdilo to letos na jaře i místní referendum v Trokavci, za měsíc se stejné hlasování připravuje v Milošově. Pro vládu ale nejsou výsledky místních hlasování nijak závazné.