Jednání o radaru začala

Experti z Česka a z USA zahájili na pražském ministerstvu obrany vyjednávání o umístění radarové základny USA ve vojenském újezdu Brdy. Stejné téma dominovalo bouřlivým rozepřím v Poslanecké sněmovně, kde se opozice neúspěšně pokusila prosadit omezující usnesení, kterého by se kabinet musel během rozhovorů s USA držet.

Tématem prvního dvoudenního bloku rozhovorů bylo především vyjasnění právních aspektů případné stavby radaru v Česku. Pokud se na radarové základně obě země dohodnou, bude nutné právně zabezpečit pobyt cizích vojáků u nás, řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. V civilních záležitostech budou totiž podléhat našemu právu.

"Jurisdikce hostitelské země se na cizího vojáka vztahuje v situaci, kdy se dopustí nějakého přestupku mimo službu, mimo souvislost se svým vojenským povoláním. To znamená, kdyby třeba cizí voják překročil maximální povolenou rychlost ve svém volném čase, na výletě do Prahy, tak potom je správné, aby byl za ten přestupek odpovědný sám."

Lubomír Zaorálek

Armádní záležitosti by mělo řešit americké velení. Drahomíra Nová z ministerstva obrany ale zdůraznila, že současná jednání jsou pouze předběžná. Sami Američané o nich mluví jako o sondáži, "kde se ujasňují právní pojmy, které budou v případě potřeby využity v té smlouvě. Takže v podstatě ani o těchto jednáních se nedá říci, že to jsou v tom správném smyslu slova jednání, ale jsou to skutečně jenom konzultace," tvrdí Drahomíra Nová.

O případném umístění radaru na našem území pak rozhodne Poslanecká sněmovna. Levici se totiž nepodařilo prosadit referendum, ve kterém by se lidé k radaru vyslovili. Česká vláda tak může dál jednat o umístění amerického radaru u nás bez větších omezení. Místopředsedovi dolní parlamentní komory za ČSSD Lubomíru Zaorálkovi se výsledek debaty ve sněmovně nelíbí:

"Já si nedovedu do budoucna představit, že o tak zásadní věci, jako je umístění této základny v České republice, se v této sněmovně bude rozhodovat tímto způsobem, kdy rozhoduje jeden hlas nahoru nebo dolu, a kde se nakonec ukáže, že nejsme schopni přijmout žádné usnesení. To je podle mne důkaz toho, že vláda jednání o radaru nezvládá metodicky v České republice, a podle mého názoru skoro velmi obtížně po ní můžeme chtít, aby je zvládala jako součást mezinárodní debaty, které se tato věc stává součástí."

Alexandr Vondra

Podle vicepremiéra Alexandra Vondry se ale ukázalo, že levice není v názoru na referendum konzistentní:

"My se samozřejmě lišíme v tom referendu a tam to ukazuje tu dvojakou tvář sociální demokracie. Oni jsou pro referendum, když se jim to hodí. Teď jsme měli debatu o euroústavě, a tam zase se referendum jednou nehodí, podruhé lidé nevědí, o čem hlasují a hlasují špatně. To jsou prostě populistické výroky, které nemají nic co do činění s odpovědností za budoucnost této země."

Odpůrci radaru sdružení v iniciativě Ne základnám dokonce vyzvali vládu k zastavení rozhovorů s americkou delegaci. Na podporu tohoto stanoviska chystá iniciativa velké shromáždění, které se uskuteční v sobotu 26. května na pražském Václavském náměstí.

Podle průzkumu agentury Factum Invenio pro ministerstvo zahraničí umístění amerického radaru v Česku odmítají tři pětiny lidí a téměř stejný počet si současně myslí, že proti hrozbě raketových útoků by se Česko chránit mělo.