Nejstarší stromy rostou na Vysočině

Na Českomoravské vrchovině rostou podle dendrologů nejstarší stromy v Česku. Patří k nim například Karlova Lípa v Klokočově či Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou. Věk těch nejstarších lze odhadnout jen nepřesně. Pohybuje se zhruba od 600 do 800 let. Do stínu stromů vás teď zavede Zdeňka Kuchyňová.

Karlova Lípa v Klokočově

Na Vysočině je téměř 400 památných stromů. Zajímavosti o zhruba stovce z nich se lidé mohou dočíst v nové knize Památné stromy Prostějovska, kterou vydalo zdejší středisko ekologické východy. Mezi nejčastější památné stromy patří lípy, ale také jiné druhy - habr, jilm, javory, ale třeba i cypřišek. A jak uvedla Marta Rodová, k některým stromům se vztahují i zajímavé příběhy.

"My jsme sbírali i pověsti, pokud se nám podařilo najít někoho, kdo si je pamatoval nebo pokud byly někde zaznamenány. Není to u všech stromů, protože ke všem se historická data nebo pověsti neváží. Ale u některých jsme je našli a dali do publikace. Je to třeba Kamenická nebo Jiřická lípa. O té se vypráví, že ji tam nechala zasadit baronka, která se kdysi vracela za deštivého počasí a za bouře a když se jí podařilo tu nepřízeň počasí přežít, tak na památku na tom místě zasadili právě tuhle, teď už památnou lípu."

Lípa v Jiřicích je vysoká 20 metrů a její věk dendrologové odhadují na 600 až 700 let. Po obvodu měří neuvěřitelných 812 centimetrů. Vypráví se, že ji před mnoha lety chtěli porazit, ale sotva dřevorubci nasadili pilu a zařízli, objevila se na ní krev, proto ji nechali stát.

Staré stromy a posvátné háje byly uctívány, a proto chráněny od nepaměti. Řadě alejí však zvoní hrana kvůli opravám silnic. Cestáři na Vysočině od podzimu vykáceli přes 3000 stromů, což je sedmkrát více než v roce 2005. A vysadili jich 1760. Ochránci přírody proto vyzvali veřejnost, aby se zasloužila o zapsání alejí do seznamu památných stromů. Několik let zkušení cestáři také upozorňují na to, že kolem silnic na Vysočině hynou jeřáby - stromy, které má kraj ve znaku. Podle dendrologů jsou náchylné k onemocnění houbovitými chorobami. "Erbovním" stromům v kraji ale zánik nehrozí - mají šanci přežít v soustavách mezí spolu se šípky a trnkami.