Brno nevydá vilu Tugendhat dědicům původních majitelů

Brno nevydá funkcionalistickou vilu Tugendhat potomkům původních majitelů. Brněnští zastupitelé v úterý rozhodli, že nesouhlasí s bezúplatným převodem vily, protože pro něj údajně nejsou splněny zákonné podmínky. Právní zástupce rodiny Tugendhatových s rozhodnutím nesouhlasí. Kauzu sleduje Martina Lustigová.

Vila Tugendhat, foto: ČTK

Zastupitelé koncem ledna uznali nárok rodiny Tugendhatových na vrácení vily a schválili, že by ji město mělo převést na stát a ten by ji měl dědicům vydat. Stát ale odmítl památku převzít a zastupitelé proto v úterý své původní rozhodnutí změnili. Vilu podle nich nelze vydat na základě zákona o zmírnění některých křivd způsobených holokaustem, na který se Tugendhatovi odvolávají. Rozhodnutí zastupitelstva se opírá o právní výklad, podle kterého nelze vilu a pozemky, které ji obklopují, považovat za umělecké dílo - a zákon hovoří o vracení uměleckých děl.

Právník rodiny Tugendhatových Augustin Kohoutek s rozhodnutím zastupitelů nesouhlasí: "Podle našeho názoru jak obec, tak stát propásli možnost napravit jednu z největších majetkových křivd, která se udála během holokaustu."

Postoj města Brna vysvětluje primátor Roman Onderka: "Legislativa nám říká, že je zde nějaký restituční zákon, který řeší tuto problematiku z pozice státu, ne z pozice města. A jestli někdo říká, že město Brno mohlo tento majetek darovat nebo nějakým jiným způsobem převést, například prodejem, tak já jsem na to reagoval, že to možné není. V ten moment by se město dostávalo do velkých problémů a myslím si, že zastupitelé si to uvědomili."

Podle městské rady možnost darování vily nepřipadá v úvahu. Město by muselo platit státu darovací daň ve výši 40 procent z hodnoty daru. Patrně by se jednalo o stovky milionů korun. Vedení města navíc soudí, že by se případné vrácení mohlo stát precedentem a Brno by muselo postupovat stejně i v dalších případech.

Vila Tugendhat

Právník Augustin Kohoutek městu navrhne další způsoby, jak by Tugendhatovi mohli dostat majetek zpět. Primátor Onderka ve středu jiné možnosti vrácení památky odmítl. Primátor se chce sejít s rodinou Tugendhatových a vysvětlit jim postoje města. Brno hodlá co nejrychleji začít s opravou chátrající památky. Pokud jednání o navrácení vily zkrachuje, je rodina Tugendhatových připravena obrátit se na soud.

Vila Tugendhat patří mezi skvosty meziválečné funkcionalistické architektury. V roce 2001 byla jako jediná památka moderní architektury v Česku zapsána na seznam UNESCO. Pokračuje architektka Iveta Černá z Muzea města Brna: "Vila byla postavena v letech 1929-1930 v průběhu čtrnácti měsíců, čili poměrně velmi rychle, dle návrhu Ludwiga Miese van der Rohe, německého architekta, v tehdejší Evropě jedné z nejvýznamnějších osobností architektonické scény a v neposlední řadě posledního ředitele prestižní školy umění a architektury - německého Bauhausu. Klienty, čili stavebníky, byli mladí manželé Greta a Fritz Tugendhatovi."

Dědicové původních majitelů požádali o vrácení vily v prosinci 2006. Začátkem února Tugendhatovi v dražbě prodali sochu, která byla původně součástí vybavení vily. Někteří brněnští zastupitelé se pak začali obávat, že rodina by mohla prodat i vrácenou vilu.