Potomci rodiny Tugendhat pravděpodobně požádají o vrácení vily zapsané na seznam UNESCO

Potomci rodiny Tugendhatů, které v Brně patřila světově známá funkcionalistická vila Tugendhat, pravděpodobně požádají o její vrácení. Připustili to představitelé města a ministerstva kultury. Vila, která nyní patří Brnu, je od roku 2001 zapsána jako jediná česká stavba moderní architektury na seznam UNESCO.

Vila Tugendhat, foto: ČTK

Potomci původních majitelů vily patrně požádají o navrácení objektu na základě zákona o nápravě majetkových křivd způsobených holokaustem. Židovská rodina Tugendhatů své brněnské sídlo opustila v roce 1938, krátce před tím, než Československo obsadila německá armáda. Tugendhatovi měli čtyři děti a jejich právní zástupce nyní sdělil ministerstvu kultury, že má plnou moc jednat o navrácení vily. Rodina je znepokojena zejména průtahy kolem její rekonstrukce. Tu Brno už dlouho plánuje, a počítá, že začne příští rok. Problém je ovšem s výběrovým řízením na projekt za sto milionů korun. Kromě antimonopolního úřadu se o něj začala zajímat i policie. Městská rada rozhodla, že nechá prověřit všechna výběrová řízení týkající se vily a také časový harmonogram prací. Ředitel Muzea města Brna Pavel Cyprián se nyní obává dalších průtahů, které rekonstrukci opět oddálí.

"Nejsem přesvědčen o tom, že by tam hrozila dramatická destrukce nebo zničení způsobené nějakými stavy ve statických poruchách. Nicméně může dojít k tomu, že některé autentické prvky mohou být poškozeny nevratným způsobem, takže by se musely vyrábět kopie místo repasy originálů, jako příklad uvedu třeba kovové konstrukce oken."

Vila Tugendhat stojí v Brně-Černých Polích a podle architekta Pavla Rady na první pohled zaujme kolemjdoucí. Na tehdejší dobu to byl mimořádný stavitelský počin.

"Vznikla v roce 1928 a architekt Ludwig Mies van der Rohe zde prokázal mimořádnou citlivost a hlavně vyslovil nový názor na bydlení. Vytvořil ojedinělý prostor, který propojil se zahradou."

Vila má i jedinečnou konstrukci - ocelový skelet se sloupy. Její majitelé, manželé Gréta a Fritz Tugendhatovi, pocházeli z rodin významných textilních podnikatelů. Dům užívali do roku 1938, kdy rodina před nacisty emigrovala do Švýcarska a pak do Venezuely. Po obsazení Československa nacisty vilu zabavilo v roce 1940 gestapo, v roce 1945 ji jako majetek nacistů zabavil tehdejší československý stát. Gréta Tugendhatová se do Československa dostala až na přelomu 60. a 70. let, kdy přijela s dcerou Danielou na dvě konference věnované této památce. Daniele Tugendhatová je historička umění a k domu má podle svých slov velmi blízký vztah, i když se narodila až po emigraci rodičů. Vilu navštívilo letos rekordních 17.000 turistů z celého světa. Návštěvnost se tak vyšplhala na nejvyšší možnou úroveň z hlediska jeho nutné ochrany. Architekt Pavel Rada se neobává, že by došlo k uzavření památky.

"Tugendhatovi, jak je mi známo, jsou kultivovaní lidé a určitě by tuto památku chtěli zpřístupnit veřejnosti."

Ministerstvo kultury uvedlo, že rodina Tugendhat nepožádala o majetek v letech 1945 až 1948, ani v 90. letech. Nepožádala ani o částečné odškodnění prostřednictvím Nadačního fondu obětem holocaustu. Podle informací České tiskové kanceláře ale původní majitelé po roce 1945 o vilu žádali. Procedura, o níž jsou záznamy v brněnském archivu, se však nestihla vyřídit do února 1948.

Foto: Jana Šustová