Zanikne pěstování chmele v Česku?

Česká republika musí změnit systém vyplácení dotací zemědělcům. Resortní ministr Petr Gandalovič po jednání s evropskou komisařkou Mariann Fischerovou-Boelovou v úterý oznámil, že národní dorovnání již vláda nebude vyplácet jako dosud na vybrané komodity, ale na plochu obhospodařované půdy. Měl by se tak změnit tok miliard korun. A podle kritiků nového systému by to mohlo vést až k zániku pěstování takových tradičních plodin, jakými jsou třeba len a chmel.

Přímé platby z Evropské unie se už doteď vyplácely podle plochy, loni šlo v Česku o 8,8 miliardy korun. Národní dorovnání přímých plateb, které představovalo 7,3 miliardy, se dosud rozdělovalo na skot, ovce, kozy, len, chmel, brambory pěstované pro výrobu škrobu a malá část zbývala na další plodiny na orné půdě.

Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče nový systém většinu českých zemědělců nepoškodí, jen místo jednoho formuláře se žádostí o dotace teď budou muset odevzdat dva: "Ti, kdo minulý rok měli nějakou produkci, ať už je to chov skotu nebo třeba produkce chmele nebo něco podobného, tak vlastně budou tuto produkci mít započtenou jako základ pro ty nové platby, takže fakticky o žádné peníze nepřijdou..."

...což ale není úplně přesné. Ministr přiznává, že tratit budou ti, kdo chtějí své hospodářství rozšiřovat nebo se zemědělstvím začínají.

Motivem reformy je nechat na svobodné volbě zemědělců, na jakou produkci se jim vyplatí zaměřit. Snaha oddělit dotace od konkrétní produkce je dokonce jedním ze základních kroků reformy zemědělské politiky Evropské unie. Podle agrárního analytika Petra Havla je to sice v zásadě dobrá myšlenka, na její důsledné naplnění ale doplatí pěstitelé specifických plodin, například chmele: "Ty specifické dotace na chmel jsou dost vysoké. Pokud tyto dotace rozpustíme na veškerou zemědělskou plochu, tak ty podpory pro chmelaře výrazně poklesnou, zatímco všem ostatním mírně přibude."

Foto: Evropská komise

Některým komoditám by podle Petra Havla proto měly dotace zůstat. Tím spíš, že Evropská unie hovoří o potřebě podporovat specifika v jednotlivých zemích a přitom Brusel jedním dechem tuto myšlenku popírá a ještě zasahuje do použití peněz, které vynakládají jednotlivé členské země.

Podobně se na věc dívá Agrární komora České republiky. Její tajemník Jan Záhorka vysvětluje: "Prostě je to tak, že jsme podporovali některé speciální plodiny a chov skotu. Pokud by se nedostali do výchozí základny ty přímé platby, které doposud dostávali, tak hrozí velký úbytek chovu skotu, a už jsme na jedné z nejnižších úrovní v Evropě, a zánik pěstování některých plodin - chmele, lnu a podobně."

Prezident Agrární komory Jan Veleba je ještě tvrdší, hovoří o bruselském podrazu a o vytváření prostoru pro další růst produkce ve starých členských zemích.

Česko přitom bylo poslední z nových zemí unie, která novému systému odolávala. Jak bude přesně vypadat jeho česká podoba, ještě není zřejmé. Ministerstvo zemědělství musí vypracovat příslušnou legislativu a získat pro ni souhlas Evropské komise. Podle zákulisních informací se ale resort pokusí vypracovat variantu, která princip dotací na komoditu nějakým způsobem částečně zachová.