Země EU jednaly o energetice a změnách klimatu
Do Bruselu se ve čtvrtek sjeli zástupci zemí EU na dvoudenní summit, který se zaměřil především na otázky změn klimatu a na energetiku. Jaké pozice zastávala česká delegace? To přímo z Bruselu shrnuje Martina Lustigová.
"Já jsem hovořil o tom, že Evropská unie, pokud dá ty parametry za závazné, tak moc důvěryhodná nebude. Je evidentní, že řada zemí je v žádném případě nemůže splnit a Česká republika je jednou z nich."
Premiér připomněl, že v České republice se za posledních deset let podařilo snížit emise CO2 o 40 procent a že jako jedna z mála zemí plníme bez problémů Kjótský protokol. Premiér zároveň připomněl, že k tomu došlo v době, kdy přestala fungovat řada podniků, zpřísnila se legislativa a do ochrany životního prostředí plynuly značné investice.
V pátek členské země Evropské unie dospěly k dohodě na ambiciózních opatřeních, která mají pomoci bojovat se změnou klimatu a částečně sjednotit energetickou politiku EU. Do roku 2020 se zvýší podíl obnovitelné energie na celkové energetické spotřebě EU na 20 procent. Znamená to, že se v budoucnu v rámci boje s globálním oteplováním výrazně zvýší povinné množství energie vyráběné pomocí vodních či větrných elektráren. Martino, jaká byla další témata jednání?
"Já jsem si ho identifikoval jako oslavu 50. let poměrně unikátního, úspěšného projektu a označení hodnot a nástrojů, které by mohly případně zabezpečit dalších 50 úspěšných let tohoto projektu."
Deklarace nemá být určena politikům a byrokratům.
"Berlínskou deklaraci podporujeme a podpoříme. Přejeme si, a Angela Merklová to několikrát zdůraznila, aby to byl literární žánr, který bude oslovovat širokou veřejnost a nikoliv úzkou skupinu těch, kteří utváření veřejné mínění. Těm určena zcela jistě není."
Premiér Topolánek v rozhovoru pro týdeník European Voice uvedl, tento dokuemnt by neměl mít politické ambice.
Ministři zahraničí hovořili například o problematice Iráku a Libanonu. Ministři financí se shodli, že prioritou by měly být investice do vědy a výzkumu, které směřují k vývoji nových technologií, které budou šetrné vůči spotřebě elektrické energie. Diskutovalo se i o podpoře projektů, které snižují emise CO2 nebo směřují k úspoře elektrické energie. Ministr Miroslav Kalousek soudí, že každá země by si měla nastavit vlastní systém.
"Já zastávám názor, raději si zdravě konkurovat v těchto systémech. Právě proto, že veřejné zdroje, ať už ve formě subvencí nebo daňových úlev, by měly být utráceny co nejefektivněji a je potřeba to v praxi a vzájemným porovnáváním poměřit."
Ministři financí diskutovali i o budoucnosti trhu s emisními povolenkami, ke konkrétním závěrům zatím nedospěli. Česká republika chce přispět k obnovení diskuse o jaderné energetice. Česko navrhlo, aby bylo v Praze ustaveno stálé evropské fórum pro jadernou energii. Podobná fóra již existují pro jiné energetické sektory.
