Udělat správnou pivní sklenici je věda

Pivo prý celosvětově stále více prodávají sklenice. Už to dávno není jen pouhá nádoba na pití. Pivní sklo se stále více stává nástrojem značky, vizitkou piva a pivovaru. Ve světě je hodně výrobců a dodavatelů různých sklenic. Jen někteří ale dokáží pivovarům takříkajíc ušít sklenici na míru jejich značce. K nim patří i firma SAHM Č.S., která už má dnes dominantní pozici na trhu střední a východní Evropy. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Pavel Bobošík,  foto: Autor
Patří pivo do klasického ´českého´ půllitru, do džbánku nebo do různě tvarované sklenice? Podle odborníků je to nesprávně položená otázka. Záleží totiž na značce piva a na situaci, ve které je pivo konzumováno. Ale i stejná značka bude chutnat jinak z masivního půllitru, jinak z keramického džbánu a jinak ze sklenic různého designu. Dokonalý požitek totiž zprostředkuje jak různé rozložení chuťových buněk na jazyku, tak čich, zrak nebo hmat. Odborníci zároveň upozorňují, že pivům exkluzivnějších značek se stále více daří i v místech, která byla dříve doménou vín a koktejlů, prosazují se v barové a disko kultuře. Jinými slovy řečeno, pivo se uchycuje i v jiných než tradičních cílových skupinách. Mimochodem, ho také stále více pijí ženy. A tomu všemu je nutné přizpůsobit závěrečný ´obal ´, ve kterém se pivo prodává. Z výroby ´pivního obalu´ se zkrátka stala téměř věda. A kdo to dokázal pochopit, slavil i podnikatelský úspěch.

"Na počátku devadesátých let jsme všichni podnikali v mnoha oborech. Chtěl jsem dělat něco hmatatelného. A hlavně jsem chtěl dělat něco, co stojí na našich národních tradicích. K nim patří pivo a české sklo. Spojení těchto oborů do jednoho mě připadalo jako úžasný nápad."

Říká Pavel Bobošík, zakladatel firmy SAHM Č.S. Samotný název firmy ale může leckoho zmást. Firma SAHM totiž existuje už od 19. století v Německu a jde o světově známou firmu. V podstatě lze říci, že SAHM Č.S. reprezentuje partnerský vztah. Pavel Bobošík do firmy vložil finance, plných 130 tisíc korun a Němci přispěli radou.

"Začali jsme pro ně dekorovat skleničky a koukat jim přes rameno, jak to dělají, jak se dělá marketing na pivo, jak se dělá design pivního skla. Obor dekorace nebyl u nás samostatným oborem v minulosti. Byl v mnoha sklárnách jako přidružená záležitost. Samostatný nebyl."

To bylo v roce 1991. Změnilo se od té doby něco ve vzájemných kapitálových vztazích? A existuje ve vzájemných vztazích něco jako nadřízenost a podřízenost? Pavel Bobošík se této otázce usmívá a místo odpovědi uvádí příklad.

"Když jsme naše partnery pozvali na první výročí otevření našeho závodu ve východních Čechách, který jsme vybudovali v roce 1995 asi za 90 milionů korun, zeptali se nás, jestli vyděláváme nějaké peníze. Já jim řekl: no, za 130 tisíc korun základního kapitálu, který jsme dali na konci roku 1991 dohromady, se tato továrna asi nepostavila. Postavila se na základě výsledků práce českých rukou, českých mozků, našich dobrých hospodářských výsledků, jejich podpory, ale hlavně podpory místních českých bank."

V celém středoevropském regionu je nyní SAHM Č.S. největším dekoratérem skla. Během deseti let existence se podařilo vybudovat firmu, která získala ve střední a východní Evropě dominantní postavení jako dodavatel značkového nápojového skla nadnárodním společnostem, především však pivovarům.

"V České republice máme dva závody. Loni jsme otevřeli závod na Ukrajině. Letos se chystáme otevřít závod v Rusku. Máme své distribuční sklady ve všech zemích Balkánu. Dodáváme také sklo našim nadnárodním zákazníkům, ti tvoří většinu našich klientů, do Spojených států, Kanady, severní části jižní Ameriky, do Indie, Číny. Jde o to, že dnes malá nebo střední česká firma, aby mohla prodávat, musí umět v globalizovaném světě obsluhovat nadnárodní společnosti. Ty nemají zájem o obchod a služby jenom v určitém regionu. Ty společnosti mají zájem obchodovat s firmami, které jsou schopny jim nabídnout celosvětový servis."

A žák už přerostl i svého učitele v Německu.

"My jsme dnes větší než naši partneři. Oni tu firmu budovali 110 let. Nám se podařilo za deset let dostat se do většího objemu než oni."

Partnerství s německou firmou SAHM ovšem zůstává pro Pavla Bobošíka prioritou.

"protože jen takovým způsobem jsme schopni obstát v konkurenci, nabízet služby v globálním měřítku. A profituje z toho i česká ekonomika."

Když v roce 1995 postavila firma u Chocně svůj první závod na dekorování nápojového skla, zaměstnávala asi 60 lidí. Dnes jich má v Česku na 250, především specialisty. Kromě tradičního dekorování nápojového skla se firma samozřejmě věnuje také designu nápojových sklenic.

"Snažíme se držet si u sebe jenom klíčové aktivity. Těmi jsou design, dekorace a řízení logistiky."

Za design už také získala firma řadu zahraničních i domácích ocenění.

"Jsem hrozně rád, že k těm oceněným výrobkům patří třeba sklenička na tmavé pivo Krušovice nebo pohár na Budějovický Budvar nebo džbánek na Plzeňských Prazdroj."

Loni získal SAHM Č.S. domácí Cenu za manažérský počin roku v oblasti designu. V odůvodnění se říká, že firma prolomila konzervativní postoje ve vztahu výrobku ke konečnému spotřebiteli.

" že jsme vlastně z primitivního výrobku pivní sklenice udělali designově exkluzivní výrobek."

To je ovšem slovo do pranice. Je snad klasický ´český´ půllitr primitivní sklenice? Vždyť jeho tradice sahá až do dob Rakouska-Uherska. A dosti lidem by pivo z jiné sklenice ani nechutnalo. Podle Pavla Bobošíka se ale svět mění. A i v Česku se pivo popíjí ze stále pestřejší palety sklenic. Češi se prý ale ještě nezbavili jistého konservatismu. Nakonec ale Pavel Bobošík smířlivě dodává.

"Je pravda, že v naší pivní kultuře bude mít půllitr vždy pevné místo."