Komu patří katedrála?

Kancelář prezidenta republiky a zástupci Metropolitní kapituly se nedokázali dohodnout na tom, kdy bude církev ochotna předat katedrálu sv. Víta na Pražském hradě zpět státu. Vrácení chrámu Správě Pražského hradu vyplývá z nedávného verdiktu Nejvyššího soudu, který předchozí rozsudky ve prospěch církve zrušil a kauzu vrátil k novému projednávání.

Foto: ČTK

Římskokatolická církev by měla podle tohoto soudu předat katedrálu svatého Víta státu bez otálení do doby, než padne další rozsudek. Někteří zástupci církve ale tento zatím poslední verdikt soudu zpochybňovali a tvrdili, že příkaz k vrácení klíčů svatovítské katedrály chtějí vidět černý na bílém. Podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga však paragrafy mluví jasně:

"Každé rozhodnutí Nejvyššího soudu je závazné pro všechny účastníky řízení, kteří jsou povinní se mu zcela podrobit. Tento rozsudek, který nejvyšší soud vydal, je vykonatelný v okamžiku, kdy nabyl právní moci, a té nabývá dnem doručení účastníkům řízení."

Církev ale s předáním památky váhá a mimo jiné dál vybírá stokorunové vstupné do katedrály i přesto, že podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla by s tím měla neprodleně přestat:

"Ale není žádný nástroj, jak tohoto cíle dosáhnout jinak, než katedrálu a ostatní budovy prostě fyzicky převzít. Jakmile Správa Pražského hradu a Kancelář prezidenta republiky fyzicky tyto nemovitosti převezmou, pak vstupné zrušeno bude okamžitě."

Církev s předáním památky státu ale váhá hlavně kvůli tomu, že jí patří vnitřní zařízení katedrály. Podle biskupa Václava Malého je však třeba dořešit i celou řadu dalších věcí:

"Otázka průvodcovské služby, otázka vstupného, otázka údržby, otázka úklidu, energetiky, zároveň nebyl zpochybněn inventář, který patří Metropolitní kapitule, jeho restaurování, financování údržby těchto památek, to jsou všechno záležitosti, které vůbec nejsou jednoduché. Jde o to, zase to všechno přesně pokrýt dobrými dohodami a smlouvami."

Kdy tedy dostane Kancelář prezidenta republiky klíče od katedrály sv. Víta na Pražském hradě, pořád není jasné. Kancelář a zástupci Metropolitní kapituly se v úterý dohodli, že budou dál jednat. Téma chrámu a jeho provozního režimu má podle kancléře Jiřího Weigela přijít na řadu v pátek. Podle historika Akademie věd Dušana Třeštíka by jediným logickým řešením pro katedrálu, plynoucím z historických závazků, byla společná správa státu a církve:

"Když Karel IV. postavil katedrálu, daroval ji arcibiskupství, ta to byla podle středověkého práva vlastně zápůjčka. Panovník si na to zachovával svoje vlastnictví, ale ten obdarovaný měl také vlastnictví. A to se nikdy nezměnilo. Vlastnictví katedrály visí v tom středověkém stavu dodnes a nepatří před současný normální občanský soud."