Zemětřesné roje v západních Čechách

Němečtí a čeští vědci pátrají na Chebsku po sopce skryté v podzemí. Ta může v podstatné míře ovlivňovat drobné vulkanické projevy v regionu a mít podíl i na existenci západočeských lázeňských pramenů. Prozkoumat tuhle informaci se vydala Zdeňka Kuchyňová.

Německý deník Die Welt napsal, že tento předpokládaný vulkán leží na české straně hranice u obce Nový Kostel v bývalém pohraničním pásmu severně od Chebu. Už delší dobu je vědcům známo, že se podzemní rozžhavené magma dostává v zemském trojúhelníku Čech, Bavorska a Saska k povrchu blíže než kdekoliv jinde. Horst Kämpf z Geovýzkumného střediska v Postupimi listu řekl, že je to jediná oblast v rozsáhlém prostoru mezi Alpami a Islandem, kde se projevují podobné aktivity. Ty potvrzuje i Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

"Celá oblast západních Čech, která je ohraničena přibližně městy Kraslice, Sokolov, Mariánské Lázně, je známa především svoji speciální seizmickou aktivitou. Tzv. zemětřesné roje jsou typické především pro postvulkanické oblasti. Jsou známé od 16. století a výzkumu těchto rojů se věnovali už naši předkové na přelomu 19. a 20. století."

Jak však dodal Josef Horálek, v oblasti byla dělaná seizmická tomografie a žádné významné těleso do hloubek 200 kilometrů se zatím nenašlo. Někteří vědci se zase domnívají, že by zdrojem seizmických jevů mohl být tzv. maar, což je sopečný kráter vytvořený výbuchem v zemském povrchu, který mohl být vývojem za další tisíce let zase zakryt tak, že není z povrchu příliš zřetelný. Seizmická aktivita je v západních Čechách relativně častá, ale slabá.

"Většina jevů je zaznamenávaná pouze přístroji. Čas od času s periodou řekněme deseti let, se objevují zemětřesné roje, které lidé cítí. Velký zemětřesný roj v té oblasti byl na přelomu let 1985 - 86 a inicioval výzkum jak ze strany tehdejšího Československa, tak Německa."

Naposledy lidé zaznamenali zemětřesné roje v roce 2000. Čeští a němečtí vědci pátrají společně.

"V současné době tam pracuje celkem 13 permanentních seizmických stanic. Informace o seizmické aktivitě se přenášejí po internetu do datových center. Kromě toho se monitoruje produkce kysličníku uhličitého na čtyřech lokalitách a v pravidelných půlročních kampaních se měří pohyby jednotlivých bloků."

Jak ubezpečuje Josef Horálek, žádný výbuch nehrozí. Výzkum by však mohl přispět k objasnění původu obrovského množství kysličníku uhličitého, který se v podzemí pod Chebskem nachází.

"Na tom jsou vlastně založené všechny západočeské lázně - Karlovy Vary, Františkovy lázně i lázně v Německu. Produkce v té oblasti je 330 kubických metrů kysličníku uhličitého za hodinu. Má zdroj někde v tom magmatickém krbu, který se předpokládá, že je v hloubkách okolo 30ti až 50ti kilometrů."

I když jsou plyny zřejmě pozůstatkem někdejší sopečné činnosti vulkánů Komorní a Železná Hůrka, přesný původ zatím jasný není.