STEM: Václav Klaus jako prezident u veřejnosti boduje
Aktuální průzkum agentury STEM ukázal, že prezidenta Václava Klause hodnotí kladně více než 80 procent lidí. Prezident si tedy dál drží pozici suverénně nejoblíbenějšího politika. Nakolik má na tom zásluhu role Václava Klause v uplynulém sedmiměsíčním hledání nové vlády, zjišťoval Zdeněk Vališ.
Jak říká ředitel agentury STEM Jan Hartl, Klause hodnotí kladně nejen stoupenci ODS, lidovců a zelených, ale také skoro tři čtvrtiny stoupenců sociální demokracie a dokonce 60 procent lidí, kteří volili komunisty.
"Klaus je příznivě přijímán napříč celou společností. Proto mohou být ta čísla tak vysoká."
To ale pořád nevysvětluje, proč je Klausova popularita tak vysoká. Dokonce ještě o něco vzrostla za uplynulých sedm měsíců v době vládní nejistoty. Názory se v tomto ohledu různí. Podle politologa Zdeňka Zbořila právě ona nejistota Klause posílila.
"Zdá se, že prezident je vnímán jako jakási osa stability, jakýsi ostrůvek stability v tom rozkolísání důvěry a nedůvěry. Jistě bychom jeho roli mohli kriticky hodnotit. V některých okamžicích bychom ji mohli dokonce považovat za spornou."
Politolog Bohumil Doležal zase soudí, že Klausova popularita pramení spíše z jeho lavírování.
"Myslím, že ta popularita jak na pravici, tak na levici je daná tím, že nejdříve pan prezident jaksi podporoval pravicovou složku, potom začal usilovat o velkou koalici. Z toho si tedy každý může vybrat něco dobrého."
Ředitel agentury STEM Jan Hartl ale tvrdí, že momentální politická situace a Klausova role se na prezidentově popularitě u široké veřejnosti výrazněji nepodepsaly.
"Jde o hlouběji zakořeněné postoje. Nejde tedy o nějaký momentální, povrchní, situačně vytvořený názor."
Poněkud překvapující na vysokém kladném hodnocení prezidenta je jiné zjištění průzkumu. Skoro 40 procent lidí si totiž myslí, že Klaus se v domácí politice příliš angažuje. Zároveň ale převládá názor, že prezident by měl hrát v domácí politice aktivní roli jakéhosi kritického komentátora. Kritiku na adresu vlády a politických stran vyžaduje od Klause většina příznivců všech parlamentních stran. Podle Jana Hartla to zřejmě znamená, že prezident by měl stát stranou běžného politického dění, pokud vše bezvadně funguje. Jakmile nastanou problémy, měl by se tedy prezident kriticky vyjadřovat. Politolog Zdeněk Zbořil hodnotí výsledky výzkumu z jiného pohledu.
"Mě se zdá, že veřejnost prokazuje jistou neznalost pravidel české politiky, těch psaných i nepsaných. Proto jsou některé odpovědi tak kontroverzní."
A politolog Bohumil Doležal roli prezidenta jako kritického komentátora odmítá.
"Myslím, že roli kritických komentátorů mají hrát komentátoři a ne prezident. Prezident je politik a žádný komentátor. Je to aktivní účastní politické hry a nemá nic komentovat. Václav Klaus toto provozuje už delší dobu a já to považuji, mám-li to říci brutálně, za drzost."
Václav Klaus letos v únoru završí čtyři roky v čele státu, funkční období mu tedy vyprší za rok. Zřejmě se bude ucházet o znovuzvolení. Preference jeho předchůdce Václava Havla byly rok před druhou prezidentskou volbou nižší.
