Ohlédnutí za rokem 2006

0:00
/
0:00

S blížícím se novým rokem nastal čas bilancovat úspěchy a neúspěchy roku letošního. O zhodnocení toho, jak jsme si vedli u nás, jsem požádal komentátora Petra Hartmana.

Petr Hartman
Jaký byl rok 2006 z pohledu české ekonomiky? Téměř šestiprocentní růst hrubého domácího produktu vypadá optimisticky...

"Optimisticky vypadá nejen tento údaj, ale i mnohé další údaje, což bylo potvrzení toho, že české ekonomice se v letošním roce mimořádně dařilo. Zároveň je to důkaz toho, že některé kroky vlády nebo politiků nabíhají postupně a nemají bezprostřední vliv na českou ekonomiku. Některé věci, které se týkaly například přílivu zahraničních investic, byly zúročením v letošním roce toho, co se událo před mnoha lety, třeba už v době Zemanovy vlády, kdy se podařilo nastavit podmínky tak, abychom přilákali do země zahraniční investory. V této souvislosti možná ještě stojí za zmínku to, že navzdory tomu, že se české ekonomice tak dobře dařilo, čeští politici tento fakt svým způsobem ignorovali a neučinili některé reformní kroky, které byly nutné a které by se v této situaci třeba řešily lépe než v době, kdy se ekonomice dařit nebude. A totéž se týká například státního rozpočtu. Je svým způsobem naprosto skandální, že deficit rozpočtu na příští rok bude tak vysoký, i když ekonomice se tak daří."

Politickému dění i nás dominovaly volby - začátkem června do Poslanecké sněmovny, v říjnu do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Zastavme se nejdříve u těch sněmovních. Jejich výsledek na dlouhé měsíce zaměstnal politiky hledáním přijatelného složení vlády. Muselo vše opravdu trvat tak dlouho?

"Samozřejmě nemuselo, ale zdá se, že čeští politici byli tímto výsledkem zaskočeni, že se ukázalo, že na něj nebyli připraveni, i když samozřejmě před volbami zvažovali různé varianty a rozehráli po volbách nejrůznější hry. Mysleli si, že z nich vyjdou vítězně, ale ukázalo se, že situace je natolik složitá, že vyžaduje, aby politici byli dobrými taktiky, aby měli promyšleny jednotlivé kroky, a zdá se, že tady se hrálo od tahu k tahu, a výhled na další tahy, na dlouhodobější perspektivu tady nebyl. Sami politici se tak dostávali do problémů tím, jak třeba kategoricky trvali na některých řešeních, jak se vyjadřovali na adresu svých protivníků, jak za jejich zády 'kuli pikle', které s pak provalily na veřejnosti a ztížily jim vyjednávací pozici, atd., atd.. Samozřejmě svou roli hrál také postoj prezidenta republiky, který si podle mého názoru rovněž s tou situací příliš nedovedl poradit, a myslel si, že když už budou politici zatlačeni ke zdi, sáhnout po velké koalici, která by se asi nejvíce líbila prezidentu republiky. Ať už z důvodu jeho další politické perspektivy, nebo z důvodu minulosti v politice, to znamená třeba nějaké rehabilitace určité formy spolupráce ODS a ČSSD, jakou třeba v minulosti byla tzv. opoziční smlouva."

V senátních volbách jasně zvítězili občanští demokraté, kteří v horní parlamentní komoře získali většinu. Co to může znamenat do budoucna?

"Do budoucna to může znamenat to, že pokud naleznou nějakou formu spolupráce mezi občanskými a sociálními demokraty, tak za stávající situace mohou měnit Ústavu. To je asi velmi důležité. Důležité je také to, že občanští demokraté mají prostou většinu v Senátu, tak že svým způsobem mohou výrazně ovlivňovat chod horní parlamentní komory."

Komunální volby rovněž vyhrála ODS, ale silnou účast v zastupitelstvích měst a zejména obcí získali nezávislí kandidáti. Signalizuje to snad něco směrem k dlouhodobě etablovaným stranám?

"Já si myslím, že v pravém slova smyslu vůbec nic, protože pod nezávislé se schová úplně všechno, ať už jsou to, když to trochu přeženu, hasiči nebo chovatelé drobného zvířectva, ať už jsou to různí extrémisté, pravicoví, levicoví, a pod.. Samozřejmě volby obecní čili komunální jsou velmi specifické, asi jako všude na světě, a v těch malých obcích lidé spíše dají na známost tváří, na to, co ti lidé dokázali, jak jsou schopni, než na to, k jaké politické straně patří nebo zda jsou nezávislí. A samozřejmě v mnoha malých obcích je navíc vůbec problém někoho přesvědčit nebo dokonce uprosit, aby vůbec tu funkci vzal, aby tam to zastupitelstvo mohlo fungovat. Takže z toho bych nic tak zásadního nevyvozoval."

Co tento končící rok obecně přinesl české společnosti?

"Mnohé poučení. A to v tom, že poprvé v historii České republiky zažila jevy, které dosud neprožila. Ať už je ten zmiňovaný volební pat, ať už je to fakt, že poprvé v historii nová vláda nezískala ve sněmovně důvěru. Nebo poprvé v historii opět byl pověřen jednáním o sestavení vlády člověk, který při prvním pokusu ztroskotal. Zažili jsme také to, že poprvé v historii České republiky ministr financí hlasoval proti návrhu státního rozpočtu, a ten přesto byl přijat. Těch kuriozit bylo mnoho. Když se to tak vezme obecně, tak se dá říci, že Česká republika si potvrdila, že je svým způsobem normální, standardní, demokratickou zemí, kde může docházet k různým takovýmto kuriozitám, a přesto to ještě nemusí ohrozit chod této země, alespoň z toho krátkodobého hlediska."