Ruské archivy pootevírají svá vrátka
Tento týden v Praze zasedala společná Česko-ruská komise historiků a archivářů. O její práci se zajímal můj redakční kolega Petr Gabal. Na která témata se zaměřila komise tentokrát?
"Okruhů bylo více, mezi ty stěžejní patřil čtvrteční kulatý stůl o česko-ruských kulturních a vědeckých vztazích na přelomu 19. a 20. století. I když je to téma bezpochyby důležité a zajímavé, tak mimo odbornou obec nevyvolalo větší pozornost, což nakonec přiznal i jeden z přítomných historiků. Není to téma, které by vyvolávalo nějaká napětí a také se nijak bolestně nedotýká žijících generací. To už pochopitelně nelze říci o historii česko-ruských nebo spíše československo-sovětských vztahů od první třetiny minulého století až téměř do jeho konce."
Tady se zmiňuje otázka zpřístupňování ruských archivů. Věnovali se tomu historici tento týden?
"Ano,to bylo vlastně velké úterní téma - informace o zpřístupňování dokumentů z ruských archivů. Mezi účastníky byl Vladimír Kozlov, jehož funkci bychom zkráceně mohli popsat slovy "hlavní ruský archivář". Ten deklaroval poměrně velkou otevřenost a jeho úřad, což je archivní agentura ruského ministerstva kultury a veřejné komunikace, podle něj navrhuje široké odtajňování dokumentů například pokud jde o rok 1968, rozhodnutí ale není na něm samém. S vysvětlením, proč v tomto směru nejde vždy všechno a rychle, panu Kozlovovi pomohli čeští členové komise když řekli, že to není jakýsi specificky ruský problém, protože archivy z takto čerstvé historie logicky obsahují osobní údaje žijících osob a v současné době se v celém světě stále více dbá na ochranu těchto údajů."
"Nicméně zde bych zmínil ještě jednu věc sice související, ale z trochu jiného soudku - pokud jde právě o ten citlivý rok 1968, šéf ruských archivů Vladimír Kozlov je podle svých slov znepokojen tím, že se tak zaměřuje pozornost pouze na stranické archivy. Myslí si, že tak sice dostane obraz pravdivý, ale poněkud jednostranný. Podle něj bychom se stejnou vervou měli zajímat o reakce tehdejší ruské či sovětské veřejnosti, které už nevyznívají tak jednoznačně, jako postoj stranického vedení."
Petře, co ještě skrývají ruské archivy?
"Na tiskovce po zasedání zazněla ještě jedna zajímavá věc, alespoň podle mého laického soudu. V ruských archivech je mimo jiné ještě 1240 spisů týkajících se vzniku československého státu. Pocházejí z archivu Národního muzea, odkud si je v průběhu II. světové války vzali Němci. Po porážce nacismu se dokumentů zmocnil Sovětský svaz a převezl je do Moskvy. Pro odborníky to pochopitelně není žádná novinka, dokonce se prý připravovalo vyhotovování kopií pro potřeby českých archivů. Pan Kozlov ale zmínil, že dnes platné ruské zákony umožňují fyzické vydávání takových dokumentů, jen by o to česká strana musela požádat. A pokud jsem tomu správně rozuměl, tak to už byla novinka i pro některé odborníky, takže přímo na páteční tiskovce ředitel archivní správy českého ministerstva vnitra Vácslav Babička zmínil možnost, že místo příprav na kopírování dokumentů v ruských archivech Česká republika zřejmě požádá Rusko o jejich vydání."
