V Senátu proběhlo veřejné slyšení o kolektivizaci

V úterý se v Senátu konalo další z veřejných slyšení, tentokrát o právním posouzení vyhánění zemědělských rodin z půdy v 50. letech minulého století. Proč k tomuto slyšení došlo? A jak se vlastně česká společnost ke kolektivizaci staví? O tom si budeme povídat s Martinou Lustigovou, která slyšení v Senátu sledovala.

Martino, proč tedy vůbec k tomuto slyšení došlo?

"Senátoři Václav Jehlička a Přemysl Sobotka označili kolektivizaci v 50. letech ze genocidu. Hovořili o týrání, mučení, vysídlování, okrádání o majetek, k němuž měli vyhánění citovou vazbu. Podle senátora Václava Jehličky je tedy potřeba zamyslet se nad tím, jak je možné šetřit tyto události jako zločiny proti lidskosti."

Můžeš připomenout, kdy a jak kolektivizace probíhala?

"Na začátku 50. let byla vyhlášena tzv. akce K, akce Kulak. Během ní byly celé rodiny přesídlovány, často na druhý konec republiky, například z jižních Čech do severních Čech nebo na severní Moravu. Rodiny tak musely opustit své statky, na kterých dlouhá desetiletí nebo dokonce staletí hospodařili jejich předci. Podle předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové postihla násilná kolektivizace přibližně 4000 rodin, prokázáno však podle ní bylo asi 1880 případů. To souvisí s nedostatečnou nebo dokonce chybějící evidencí. Historika Michala Stehlíka jsem požádala o srovnání s kolektivizací v SSSR: podle něj jsme byli papežštější než papež, ale naštěstí u nás nepřišlo o život tolik lidí. A pokud bychom se měli podívat na konkrétní postup, tak vypadal zhruba takto: tzv. rolnická komise ukázala na rodinu, která má ´příliš´ velký majetek, tedy pozemek. Rodině byl dán krátký čas na sbalení a byla odsunuta na jiné místo v republice.

Lidé tak přišli o majetek, byli vytrženi ze svého prostředí, byly přetrhány jejich dosavadní vazby a kontakty. Následovala i represe rodinných příslušníků těch ´kulaků´, kteří například skončili ve vězení."

A jak se vlastně česká společnost po roce 1989 ke kolektivizaci staví?

"Po roce 1989 se dbalo na nápravu majetkových křivd - tj. byl navracen majetek, apod. Nicméně jak mi potvrdil Pavel Bret z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, prakticky nikdo nebyl za kolektivizaci potrestán. A právě hlavním cílem slyšení v Senátu bylo prodiskutovat, jak tyto zločiny prošetřit, případně potrestat."