Akce Kulak. Před 70 lety zahájili komunisté likvidaci českých sedláků

Kolektivizace zemědělství

Před 70 lety zahájili komunisté akci Kulak. Začalo zabavování majetku sedláků v rámci kolektivizace zemědělství. 1. listopadu 1951 začala platit takzvaná Směrnice tří ministrů, podle které měly být rodiny takzvaných vesnických boháčů vyhnány ze svých hospodářství. O domov přišlo téměř 30 tisíc lidí.

Odhalení pomníku obětem Akce Kulak na úpatí Řípu | Foto: Jana Vitásková,  Český rozhlas

„Přesně 1. listopadu 1951 vyvrcholily v naší zemi na nejvyšší vládní úrovni přípravy na spuštění otřesné akce, která zanechala na českém venkově, na českých gruntech, na jejich hospodářích a na jejích rodinách hlubokou jizvu, která se navzdory času a navzdory změnám v naší společnosti stále úplně nezacelila,“ uvedl v projevu při zářijovém odhalení pomníku obětem Akce Kulak na úpatí hory Říp historik z ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

Kolektivizace zemědělství | Foto: Národní zemědělské muzeum

Kolektivizace zemědělství začala v Československu v březnu 1948, kdy přijalo Národní shromáždění zákon o nové pozemkové reformě. Komunistická strana poté spustila štvavou propagandu proti sedlákům, které označila za „vesnické boháče“ a „kulaky“, s nimiž je potřeba se v rámci třídního boje vypořádat. V únoru 1949 schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech, který - po vzoru Sovětského svazu - legalizoval násilné odebírání pozemků a majetku soukromým zemědělcům.

Jak připomíná projekt Paměť národa, cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. Významnou překážkou v ovládnutí venkova a jeho „socializace“ ale byla ekonomicky soběstačná vrstva středních a bohatých sedláků, kteří měli pevný vztah k půdě, kterou v mnoha případech jejich rodiny obdělávaly po několik staletí.

Kolektivizace zemědělství | Foto:  ČT24

Režim sedlákům zabavoval a vyvlastňoval půdu, dobytek, zemědělské stroje i nemovitý majetek. Samotní sedláci pak často putovali do žalářů či uranových dolů. Dětem ze selských rodin bylo znemožňováno studium.

Kolektivizace zemědělství | Foto:  Národní zemědělské muzeum

Násilnou a plošnou kolektivizaci desítek tisíc hospodářů dokončila akce Kulak. Podkladem byla takzvaná Směrnice tří ministrů s názvem 'O úpravě poměrů rodinných příslušníků vesnických boháčů'. Jejím cílem bylo přesídlení zemědělských rodin na „nové pracovní místo a místo nového pobytu mimo obvod obce dosavadního bydliště“.

Zakládání JZD | Foto:  Národní zemědělské muzeum

Organizaci deportací rodin zajišťovaly národní výbory pod dohledem StB. Podle Blažka chtěl komunistický režim sedláky vykořenit z míst, kde žili po staletí.

„Částečně se to opíralo o různé soudní rozsudky, které byly vydávány v souvislosti s politickými procesy s takzvanými kulaky a jako vedlejší trest bylo dané, že má být ten člověk vlastně zbaven práva být v té vesnici. Dokonce tam bylo dodáváno, že se nemá vracet,“ vysvětlil Blažek Českému rozhlasu.

Kolektivizace zemědělství | Foto: Národní zemědělské muzeum

Nezákonná akce

Zdroj:  Ústav pro studium totalitních režimů

Podle něj to byla komunistická akce, i v té době - v roce 1951 nezákonná. Komunisté ji připravovali už od léta. Na poradě v Lánech ji pak schválilo kompletní vedení komunistické strany.

„U přípravy také stály sovětští poradci. Tam byl dokonce na začátku takový návrh, aby byly vytvořeny speciální zóny, kde by ti kulaci měli být ponecháni sami sobě a měli hospodařit vlastními prostředky. Tam je vidět ten sovětský vzor. Tohle přesně dělali ale neporovnatelně brutálnějším způsobem potom po nastolení bolševického Ruska,“ připomněl v Českém rozhlase.

Došlo k vystěhování minimálně 4 tisíc selských statků. Skutečné číslo ale není známo, protože takzvané kulacké seznamy se dochovaly jen částečně.

Vít Kvapil | Foto:  Post Bellum

„Oni hlásali: Kdo nejde s námi, jde proti nám! A všechno bylo všech, a nic nikoho. A tak to dopadlo. To byla myslím největší pohroma, co tady lidstvo zažilo. Podle mě,“ vzpomínal pro projekt Paměť národa Vít Kvapil, jehož rodina vlastnila velký statek s polnostmi a hospodářskými zvířaty.

Sám během své vojenské služby v jižních Čechách viděl následky Akce K („kulak“). Okamžitě psal domů dopis, ať se rodina nebrání vstupu do družstva. Když se z vojny vrátil, rodinný majetek již patřil státu. Vít Kvapil pak celý život v jednotném zemědělském družstvu pracoval.

Kolektivizace zemědělství | Foto: Moderní dějiny
klíčové slovo: