Vladimír Špidla o evropském trhu práce

Evropský komisař Vladimír Špidla by si přál vznik jednotného evropského trhu práce. Lidé by tak byli sociálně chráněni a nebyli by nuceni k práci na černo. Zatím jen asi dvě procenta Evropanů žijí jinde než v zemi, v níž se narodili.

Vladimír Špidla, foto: ČTK

Evropská unie prohlásila tento rok rokem mobility. V jeho rámci se například tzv. evropské burzy práce zúčastnilo 200 tisíc lidí v 500 městech Evropy. O reálných možnostech stěhování za prací informoval i autobus mobility, navštívil 9 zemí a zavítal i do Prahy. Často se hovoří o tom, že hlavním důvodem práce v zahraničí jsou lepší ekonomické podmínky. To však není pravda, říká evropský komisař Vladimír Špidla. Jaký je tedy hlavní důvod?

"Není ekonomický, ale je to láska. Lidé se stěhují za svými partnery. Druhý důvod je zvědavost. Oni si říkají: dobře, podívám se, jak to vypadá v Anglii. Rozhodně tím nic neztratím, naučím se anglicky a ještě něco udělám. Třetí jsou ekonomické důvody. Existují, jsou významné, ale jsou v té řadě až třetí."

Evropská komise si myslí, že jednotný evropský trh práce je třeba podporovat, aby se stal realitou. Dosud tomu tak není a může za to může řada překážek, zejména sociologického charakteru.

Foto: Evropská komise

"První jsou jazyky. Je do jisté míry směšné provnávat Spojené státy a Evropu. Když se přesunete 3000 kilometrů v USA, pořád mluvíte anglicky, jste v jednom kulturním prostředí. Když se přesunete o 3000 kilometrů v Evropě, tak musíte mluvit portugalsky. Druhý problém je cesta zpátky, protože Evropané jsou hodně vázáni na lidi, které znají. A mají strach, že když vypadnou z toho sociálního prostředí, tak se bojí, co bude, až se vrátí domů. A třetí důvod je neznalost možností, které dává evropské právo."

18 zemí unie z 25 má volný přístup na pracovní trh, což je výrazný posun. Zajímavé také je, že od roku 2004 dochází v celé Evropě k trvalému poklesu nezaměstnanosti a to dokonce i v zemích jako je Francie, kde byla dlouhodobě nezaměstnanost kolem 10 procent. Je tak zřejmé, že rozšíření Evropské unie bylo silným ekonomickým impulsem a jeho součástí je i volný pohyb pracovních sil. Základním konceptem Evropské unie je, že migrující pracovník je vždy pod určitou mírou sociální i zdravotní ochrany.

"V roce 2004 se narodila evropská karta zdravotního pojištění. To má v současné době 50 milionů lidí. Česká republika je dost dobře krytá a to umožňuje kontakt se zdravotnickými orgány celé Evropy a usnadňuje řešení situací, když se vám něco stane nebo jste nemocní."

Jak dodal Vladimír Špidla, pořád se zlepšuje i koordinace systému sociálního pojištění. Došlo také k podstatnému zjednodušení postupů uznávání kvalifikace u regulovaných profesí, jako jsou například lékaři, architekti a podobně.

Na druhou stranu se proti některým evropským směrnicím ozývá nesouhlas. Je tomu tak třeba u návrhu směrnice, která by určovala rozsah pracovní doby. V EU je povolena maximální pracovní doba 48 hodin týdně. U řady profesí jsou však výjimky.

"Čili je absurdní, když jsem četl v českém tisku úvahu, která říká, že podle evropské směrnice chirurg, který operuje, musí skončit uprostřed operace. Není to pravda, zdravotnictví má výjimku a operuje se tak dlouho, dokud práce není dokončena. Jediné co ta směrnice říká, že se to tomu chirurgovi musí zaplatit a že potom musí dostat náhradní volno. Naprosto neříká, že má odejít od rozdělané práce."

Mobilita pracovních sil podle evropského komisaře Vladimíra Špidly postoupila dost daleko. Lidi však mají podle něj pocit, že riziko přesunu je větší, než reálně existuje. Proto považuje za důležité především zajistit dobrou zdravotnickou péči a uznávání kvalifikací.