Agrární obchod se propadá, roste závislost na dovozu

Český agrární obchod vykázal za devět měsíců letošního roku deficit téměř 25 miliard korun. Je to meziroční nárůst o čtvrtinu. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnilo Ministerstvo zemědělství. Farmáři v tom vidí další potvrzení svých obav, že klesá soběstačnost České republiky v potravinách. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je zahraniční obchod zrcadlem celkového stavu českého zemědělství. Je proto třeba už konečně učinit razantní kroky, které by zastavily pokračující pokles zemědělské výroby a rostoucí závislost na dovozech. Na poplach bije rovněž předseda Zemědělského svazu Miroslav Jírovský.

"Trendem je, že klesá soběstačnost v produkci základních potravin v českém zemědělství. To je nejzávažnější věc. Jestliže uvážíme, že po vstupu do Evropské unie nám během tří let poklesla živočišná produkce o 17 procent, že pro zabezpečení spotřeby musíme dovážet základní potraviny, jako je vepřové maso, drůbeží maso, vejce, a dnes jsme na hraně i u hovězího masa, je zřejmé, že je to potřeba řešit."

Loni celkovou agrární bilanci vylepšoval zejména vývoz přebytků obilí z předloňské rekordní sklizně. Letos naopak byla sklizeň obilovin podprůměrná a třeba u žita nebo sladovnického ječmene ani nepokrývá domácí potřebu. Největší schodky ale vykazuje obchod s ovocem, zeleninou a masem. Farmáři předpokládají, že hrubá zemědělská produkce letos klesne na historické minimum. Pocítí to nějak čeští spotřebitelé ve vyšších cenách? Hodně se třeba mluví o tom, že kvůli nižší úrodě obilovin podraží veškeré pečivo. Miroslav Jírovský to ale za hlavní příčinu zdražování nepovažuje.

"Zvýšení cen obilovin není podstatné, můžeme hovořit o haléřích na rohlík, desetihaléřích na kilogram chleba. Našich zpracovatelům se ale zvyšují ostatní náklady, energetické, dopravní, atd."

Co tedy může ještě zvýšit ceny potravin? Vždyť úroda je jednou dobrá, jindy špatná. V tom prý ale není jádro problému. Tím je právě neustálé snižování rozměru českého zemědělství, k němuž dochází nezávisle na tom, zda je příroda k zemědělcům vlídná či nikoliv. A příčinou je podle farmářů fakt, že zisk se v potravinové ose výrobce - zpracovatel - obchodník v největší míře netvoří u zemědělců. Tvoří se u zpracovatele a hlavně u obchodních řetězců. V současné době skoro 80 procent maloobchodního trhu s potravinami kontrolují obchodní řetězce, které jsou v držení zahraničních kapitálových společností. A tyto společnosti mají ze svých domovských zemí napojení na tamní zemědělce a potravináře. A ti jsou zase dočasně ochotni v zájmu ovládnutí zdejších trhů držet své ceny na nižší úrovni, než za jaké prodávají doma. Mnozí farmáři se proto obávají, že až bude české zemědělství zdecimováno, zvedne se rychle tuzemská cenová hladina na úroveň Německa nebo Rakouska. Zdražování potravin tedy půjde podle Miroslava Jírovského ruku v ruce s rostoucí závislostí Česka na dovozu.

"Čím rychleji nebude zemědělská produkce soběstačná, nebude z vlastních zdrojů, tím rychleji se ceny jednotlivých komodit budou přibližovat evropským cenám, protože náš trh bude muset být zásobován z dovozu."

Proti katastrofické vizi o postupném zániku českého zemědělství ale zase hovoří fakt, že jako celek vykazuje nyní agrární sektor v Česku zisk, zatímco před vstupem do Evropské unie byl každoročně v deficitu. Ziskový má být přitom i letošní špatný rok. Mluví se o více než čtyřech miliardách korun. Pravda, vloni by zisk dvakrát větší.