Greenpeace kritizuje kvůli emisím Ministerstvo životního prostředí
Aktivisté Greenpeace v pondělí ráno zatloukli prkny a trámy hlavní vchod do budovy ministerstva životního prostředí. Na dřevěnou konstrukci umístili nápisy ´Zrušeno pro nečinnost´ a ´Nechrání klima, ale znečišťovatele´. Aktivisté tak protestovali proti návrhu Národního alokačního plánu emisí oxidu uhličitého pro roky 2008 až 2012. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
"Ministerstvo životní prostředí zveřejnilo návrh minulý týden s tím, že nyní bude měsíc probíhat veřejná debata. Je otevřena různým připomínkám k tomu návrhu. Relevantní připomínky budou do konečného návrhu zapracovány před tím, než celý návrh projedná vláda."
A co na to říká představitel Greenpeace Jan Rovenský?
"V tuto chvíli nemohu přesně říci, jakým způsobem v této kauze budeme postupovat. Prostředků, které můžeme použít, je celá řada, od dalších nenásilných akcí, přes samozřejmě odbornou diskusi, která bude probíhat, až po lobbying v Evropské komisi, který v tuto chvíli považují možná za nejdůležitější."
Evropská unie se v souladu s Kjótským protokolem zavázala snížit emise do roku 2012 o osm procent ve srovnání se začátkem devadesátých let. Brusel také nakonec rozhoduje o tom, kolik emisních povolenek té které zemi přidělí. Česká republika je přitom v poněkud zvláštní situaci. Evropská komise nás na jedné straně chválí, jak rychle se daří snižovat emise, naopak ekologové upozorňují, že jsme stále na špičce znečišťovatelů. Ať už produkci skleníkových plynů počítáme na hlavu nebo na jednotku hrubého domácího produktu. Čím to je, vysvětluje Vojtěch Kotecký z hnutí Duha."Česká republika patří mezi nejhorší znečišťovatele na světě. Přitom právě díky razantnímu poklesu na začátku devadesátých let, kdy se znečištění u nás snížilo z extrémně vysokého na poměrně hodně vysoké, paradoxně bez problémů splňujeme Kjótský protokol, protože ten byl vypočítáván vůči emisím z roku 1990. Ocitli jsme se tedy v situaci, kdy na jedné straně patříme mezi nejhorší světové znečišťovatele, na druhé straně ve srovnání dokonce s některými zeměmi, které způsobují na obyvatele podstatně menší znečištění než my, Kjótský protokol plníme."
Jinými slovy řečeno, těžíme z toho, že jsme je snižovali z velkého znečišťovacího základu roku 1990, tedy z doby, kdy byla v Česku úplně jiná struktura průmyslu než dnes. Ekologové proto požadují, aby Česká republika nevypočítávala rozdělené množství povolenek podle Kjótského protokolu, ale podle toho, kolik skutečně znečišťuje, aby cílem nebylo formálně splnit závazek, ale skutečně snížit rekordní znečišťování.
Představitelé průmyslu naopak argumentují tím, že potřebujeme více emisních povolenek, protože česká ekonomika roste a nelze jí házet klacky pod nohy. Kritici s tímto názorem nesouhlasí. České podniky prý potřebují více povolenek jenom proto, aby s nimi mohly v rámci Evropské unie obchodovat. Podle Vojtěcha Koteckého jde vlastně o nepřímou státní pomoc."To, co ty firmy udělají, je, že prodají povolenky. V okamžiku, kdy vláda rozdává výrazně více povolenek než je současné znečištění, tak vlastně těm firmám dává dotaci."
Podniky ale tvrdí, že peníze získané z prodeje ´ušetřených´ povolenek používají na nákup dalších ekologicky šetrnějších technologií, nikoliv ke zvýšení čistého zisku firmy. Z Bruselu na druhou stranu zaznělo, že při schvalování počtu povolenek na léta 2008 - 2012 pro jednotlivé země bude Evropská komise postupovat tvrději než tomu bylo dosud.