Varující zpráva BIS
Bezpečnostní informační služba zveřejnila svou výroční zprávu za rok 2005. Píše v ní mimo jiné, že loni podezřívala tři Egypťany z pokusu o útok na letadlo ČSA směřující z Osla do Prahy. Jako hlavní bezpečnostní rizika pro Českou republiku v roce 2005 označila kromě terorismu také vliv lobbistů a podnikatelských skupin na rozhodování státní správy, pronikání organizovaného zločinu do justice a korupce na různých úrovních soudů. Podle zprávy existuje i několik modelů, jak v průběhu trestního řízení diskreditovat, kompromitovat nebo zastrašovat státní zástupce.
Dalším nebezpečím jsou podle BIS skupiny navzájem propojených osob ze samosprávy, advokacie nebo školství, které mají právní vzdělání a zároveň vliv na proces tvorby nových zákonů. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil považuje tyto informace za závažné:
"Korupce je projevem selhání jedince. Těžko lze nastavit nějaká stoprocentně funkční systémová opatření. V této kauze by bylo nejlepší, kdyby se nám podařilo získat konkrétní informace o konkrétních jedincích, kteří jsou podezřelí z tohoto trestného činu, a kdybychom mohli zahájit trestní řízení. V případě, že se nebude jednat o trestnou činnost, pak zahájit kárná řízení."
Ministr vnitra Ivan Langer chce zpřísnit tresty pro veřejné činitele, kteří se dopustí korupce. To je jeden z cílů strategie vlády v boji proti korupci na období 2006 až 2011, kterou předložil vládě. Při snaze o omezení počtu nepoctivců mají pomoci také speciální soudy a protikorupční agenti. Ministr Langer považuje připravenou strategii za nutnost:
"Míra korupce, alespoň z pohledu žebříčku zahraničních institucí, se v České republice zvyšuje. Česká republika se propadá stále hlouběji a hlouběji mezi země, které jsou řazeny mezi nejzkorumpovanější země na světě. A to je situace, která nikoho normálního nemůže nechat v klidu."
Ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila trápí zejména ovlivňování procesu tvorby nových zákonů. Jak zdůraznil, právě oblast tvorby legislativy by měla být průhledná:
Výroční zpráva kontrarozvědky také uvádí, že až polovina z 60 ruských diplomatů působících v České republice jsou příslušníci rozvědky. Podle mluvčího BIS Jana Šuberta se tito zpravodajci orientují hlavně na prosazování ekonomických zájmů Ruska:
"Ruské zpravodajské služby se proto snaží získat přímý přístup k nositelům strategických významných utajovaných informací, snaží se ovlivňovat manažery různých hospodářsky významných odvětví, a nelze vyloučit, že se Rusko nepokusí posilovat své pozice i v rámci českého energetického průmyslu."
BIS nemá žádné výkonné pravomoci, nemůže tedy například zatýkat. Získané informace ale může předávat vládě a prezidentovi, kteří ji úkolují, a také dalším subjektům včetně policie. Loni poskytla členům vlády a prezidentovi 556 dokumentů, dalším institucím 245.
