Mladá fronta ocenila také Velkou knihu etikety

Že byl Jiří Stanislav Gut-Jarkovský českým prozaikem, to ví už dneska opravdu málokdo. Že spoluzakládal Český olympijský výbor a byl jeho prvním předsedou, to je v povědomí příznivců sportu víc, i když ani tady bych se nesázel. Zato zcela spolehlivě asi většina z nás okamžitě zbystří: Gut-Jarkovský? No přece pravidla společenského chování neboli etiketa. Ano, ale etiketa stará více než 70 let. Co s ní dnes? Současnému nástupci tohoto muže bude věnována následující rubrika.

Nakladatelství Mladá fronta udělovalo v tomto týdnu výroční ceny za uplynulý rok. V kategorii původní česká tvorba byl oceněn román Martina Vopěnky Moje cesta do ztracena. za překlad z cizího jazyka dostal cenu Jan Levora, překladatel povídek Rjúnosake Akutagawy. Dětská kniha Rudolfa Čechury Dva ve fraku byla důvodem pro ocenění Michala Švece za její grafické zpracování.

Nakonec jsem si nechal Velkou knihu etikety od Ladislava Špačka. Kniha vyšla na sklonku loňského roku a během pár měsíců byla zcela rozebrána. Svědčí to o tom, že potřeba naučit se slušném chování v současných situacích je mezi čechy velká. Chyběla tu však dosud podobně názorná, zevrubná a přitom čtivá příručka. Mimochodem, podobně jako Gut-Jarkovský pohyboval se i Špaček v okruhu prezidenta. Zatímco autor Společenského katechismu byl ceremoniářem T.G.Masaryka, Špaček byl mluvčím prezidenta Václava Havla.

"Mám to všechno po tatínkovi. Můj otec byl sice obyčejný úředník, ale viselo mu ve skříni několik obleků, každý den si vybíral jiný, uměl si uvázat minimálně dva tři uzly kravaty, každý den si ji vázal, nepřetahoval si ji přes hlavu. A tak jsem odezíral už od dětství, jak by měl vypadat správný gentleman. Jak jsem zrál, dostával jsem se k dalším společenským příležitostem, a vyvrcholilo to při mé práci na Pražském hradě. Deset a půl roku jsem strávil po boku prezidenta Havla, navštívil jsem desítky zemí světa, večeřel jsem s britskou královnou a se všemi americkými prezidenty, takže tam jsem měl příležitost poznat i takovou tu jak se říká v módě i takovou tu "haute couture", tedy tu nejvyšší příčku společenského chování. zajímalo mě to, sledoval jsem to a když jsem potom skončil na Hradě, cítil jsem, že v sobě mám obrovský potenciál něco s tím udělat. A proto jsem připravil televizní seriál a vzápětí poté mě oslovil ředitel nakladatelství Mladá fronta, abych napsal knihu."

V odborných knihách bývají prameny a další literatura. Z kterých vy jste čerpal pramenů? Přece jenom to co jste získal v mládí a v dětství z rodiny se asi muselo nějak objektivizovat a opřít o jiné autory...

"To rozhodně, nemohl jsem si všechno vymyslet nebo vysledovat sám. Pročetl jsem všechny knihy o společenském chování, které existují. Od Guta-Jarkovského až po současné autory, ale všude mi něco chybělo. Například Gut-Jarkovský to je legenda, která patří do historie. Řada jeho rad je už zcela anachronická. Psal své knihy v době, kdy postavení ženy bylo zcela jiné, kdy v pánském společenském oblečení převažoval frak nebo žaket.Řada současných knih se snaží být spíše zábavná, což je dobré, apoň si to víc lidí přečte, ale někdy je to na úkor faktů, které se člověk dozví. A tak mi nezbývalo než napsat knihu svoji."

Je to tedy vaše autorské přepracování těch pramenů?

"Nejenom to. Už jsem zdůrazňoval několikrát, že těch pravidel není mnoho. Ale jde o to, jak tvůrčím způsobem je umíte aplikovat v konkrétních společenských situacích. ty jsem v knize navozoval, abych ukázal, jak se v té které situaci zachovat a v tom je myslím ta kniha nová."

Aby člověk mohl sám dál aplikovat to pravidlo, musí rozumět té podstatě. Kdybychom z vaší knihy abstrahovali všechna konkrétní pravidla, co by tam zbylo?

"Zbyl by tam ten duch etikety. Etiketa je životní styl, etiketa je způsob chování k bližním. Etiketa je tradicí vypracovaný model toho, čemu už Aristoteles říkal zoon politicon. když pomineme pravidla, zůstane to, co člověk musí, i kdyby ani jedno pravidlo neznal, dodržovat. Ohleduplnost vůči ostatním, předjímat, co by druhému mohlo vadit, a vystříhat se toho. naopak dělat to, co ostatním lidem prospívá. Na to nepotřebujeme žádná pravidla a musíme k tomu vést už děti od dětství."