Heřmanův Městec - město, kde se hrál jeden z prvních fotbalových zápasů

Brána Železných hor, tak se také mluví o Heřmanově Městci, kam se teď podíváme. Jisté je, že město založil Heřman, ale ti jsou v tuto dobu v historii hned tři. Zajímavostí je, že zdejší náměstí se v době Kinských stalo svědkem jednoho z prvních fotbalových zápasů v Česku. Je tu i zámek, který měl být na konci války podminován a kousek za městem unikátní podzemní sklad pohonných hmot.

Heřmanův Městec

Heřmanův Městec, který má dnes asi 5000 obyvatel, byl založen na konci 13. století. A jak jeho název napovídá, zasloužil se o to jistý Heřman. Ale historie zná z té doby hned tři muže tohoto jména. První dochovaná zpráva se týká rozdělení majetku jistého Heřmana z Mrtic. Pozoruhodný je městský znak - a tím je list leknínu. Podle jedné z pověstí 12 Heřmanových synů začalo loupit a když míra přetekla, král poslal vojsko. Lupiči pak podle pověsti poslali po potoku lupen leknínu jako znamení, že 'pánům už voda do huby teče'. Sousedé, kteří nebyli o moc lepší, jim přišli na pomoc. Na památku pak přijali do svého erbu leknín a ten je ve znaku města dodnes. Král si to však podle pověsti nenechal líbit, znovu poslal vojsko a všechny Heřmany pobil. Na místě dal vystavět kostel a na jeho stěně se prý objevilo 12 Heřmanů v plné zbroji s leknínem na štítech.

Heřmanův Městec, foto: Petr1888, CC BY-SA 3.0 Unported

I když nevíme, který z Heřmanů město skutečně založil, mělo poměrně strategickou polohu, protože tudy vedla Trstenická stezka z Moravy do Prahy. Obchodní karavany tak udělaly z města obchodní centrum. Po stezce však přicházelo nejen zboží, ale taky vojáci a žoldnéři, kteří tu drancovali. Obchodu prospěl od 15. století i příchod Židů. V 19. století tvořili až jednu třetinu obyvatel Heřmanova Městce. Na zdejším židovském hřbitově se dochovalo na 1050 náhrobků. Poměrně kuriozní je, že dávnému židovskému veleknězi je zasvěcen i oltář zdejšího kostela sv. Bartoloměje.

"Jeden oltář je zasvěcený židovskému veleknězi Melchizedechovi, protože ten už několik století před Kristem používal k obětování ne zvířata, ale chléb a víno,"

Interiér kostela sv. Bartoloměje, foto: Ben Skála, CC BY 3.0 Unported

řekl pro Český rozhlas kronikář Václav Janata. Kostel sv. Bartoloměje byl postavený místním stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou a na jeho výzdobě se podíleli význační umělci. Iluzorní oltář maloval Josef Kramolín. Fresky na stropě zase František Xaver Palko.

Heřmanův Městec vlastnily významné rody. Sídlili tu Žerotínové, Šporkové. Mimochodem právě za jejich vlády se začalo stavět z kamene, aby město neničily požáry. Šporkové drželi město 133 let, po nich přichází roku 1828 Kinští. Zřídili tu nemocnici, dětské opatrovny a hřebčín, jeden z nejmodernějších na světě. Za vlády Kinských se zde patrně odehrál i jeden z prvních fotbalových zápasů u nás.

Karel Kinský

"Bylo to díky tomu, že kníže Karel Kinský, který jel v Anglii dostih Velkou Liverpoolskou, přivezl do Čech fotbalové míče a tady v Městci zámecké služebnictvo a mladší knížecí příslušníci hráli fotbal. Bylo to na Malém náměstí proti zámku. V ulici měli branku, hrálo se tehdy jen na jednu. Jedno mužstvo bránilo a druhé útočilo. A když se jim rozbila mičuda, tak tady byla ševcovská dílna Vašák a Plavec, tak podle té mičudy dělali míče nové."

Když už mluvíme o sportu, v Heřmanově Městci se narodil jeden z jeho významných zakladatelů.

"Teď stojíme před budovou Medová, což bylo hospodářské zázemí zámku a byty úředníků a jedním z těch úředníků byl taky správce panství Guth, kterému se zde narodil jeho syn doktor Stanislav Guth Jarkovský. Je to známý sportovec, i když sám nesportoval, ale organizoval sportovní akce, spoluzakládal Mezinárodní olympijský výbor a byl to předseda prvního Českého olympijského výboru."

Za Kinských působili jako knihovníci na zámku dva významní vzdělaní muži - František Palacký a František Ladislav Čelakovský.

Jak už to bývá, kolem zámku se ve městečku psaly dějiny. Do nich se zámek zapsal i během druhé světové války. V roce 1942 byli z Heřmanova Městce odvezeni poslední židovští obyvatelé a zdejší židovská komunita zanikla.

"Zámek od ledna 1945 byl velitelstvím wehrmachtu. Louky tu sloužily jako letiště. V květnu 1945, když Němci ve zmatku utíkali, nestačili naložit všechny písemnosti. Zámek podminovali a připravili k vyhození. Ale hasiči se domluvili s rakouskými vojáky, kteří sloužili ve wehrmachtu, že když zámek do vzduchu nevyhodí, tak jim dají civil a oni utečou. Všechno se uskutečnilo, ale vojáci na útěku byli chycení a Němci je tam pro výstrahu u sklípku popravili. Pochovaní jsou na konci zámku, jak říkáme u houpacích vrat."

Zámek v Heřmanově Městci, foto: Petr1888, CC BY-SA 3.0 Unported

Dnes je v zámku se šestihrannou věží domov důchodců. Můžete se však projít po anglickém parku, který má rozlohu 48 hektarů.

A Heřmanův Městec má ještě jednu zajímavost. Nedaleko je unikátní podzemní sklad pohonných hmot z dob studené války. Dnes má o něj zájem i NATO a rozšiřuje se. Podzemní skladiště bylo vybudováno v 50. letech a bylo velmi dobře utajené. Objekt nedokázali nalézt ani sovětští vojáci po roce 1968. Systém, kterým je zde uchováno palivo, je raritou minimálně v Evropě. Celkem je zde uskladněno 90 milionů litrů paliva. Originální je především způsob uskladnění. Dvacet dva nádrží leží 70 metrů pod zemí. Jsou tak dobře zabezpečeny, že vydrží i jaderný výbuch střední velikosti. K nádržím ve skále se člověk dostane chodbami dlouhými jeden kilometr. Kontroloři ani po padesáti letech nezjistili žádné koroze nebo technické chyby.