Emancipace v jazyce
Tohle téma jistě není nové, už o něm byly napsané i vědecké práce. Bez jakékoliv zaujatosti, která by se ode mne, jako od ženy, dala očekávat, se podívejme, jak vidí ženy a muže jazyk. Podívejme se na jazykové stereotypy.
Tedy, řekneme-li o muži, že je baba, vůbec mu nelichotíme. Je zbabělý. Když o něm řekneme, že je chlap, vše vydrží. Pro ženu jazyk nemá žádný speciální výraz, chce-li o ní říct, že je zbabělá nebo statečná. Je zcela soustředěný na muže. Potom máme v jazyce zmužilé chování a zženštilost. Zase, zmužilý muž je statečný, zženštilý je "měkký", nic nevydrží, nemá na sebe nároky. Jediné, co může udělat, může se pochlapit.
Pokud lidé drží pohromadě a přátelí se, tedy se bratří. Vystoupí-li skupina lidí jednotně, potom vystoupí jako jeden muž. A když spolu lidé mluví na rovinu, potom se sebou mluví jako chlap s chlapem. Pokud se muž chová čestně, je to džentlmen a má džentlmenské chování.
U žen se jaksi se statečností, odvahou a čestným chováním nepočítá, protože ženy jsou slabší pohlaví. Neměla by ovšem existovat odlišnost mezi krásným a silným pohlavím, tedy mezi ženami a muži. Jsem zvědavá, jak si jazyk s touto nerovnováhou v budoucnu poradí. Čím ale žena může být, tak to tedy ženou vamp. Sexuálně vyzývavou.
Pro muže se nevytvořilo záporně hodnocené staromládenectví, ale staropanenskost u žen si můžeme přesně definovat. Podívejme na kontexty z korpusu:
- ta trochu obézní staropanenská dívka
- staropanenské mrzuté mravokárkyně
- ženě, které pro staropanenský stav a nadměrnou tělesnou váhu chybí jakékoli vyžití
- staropanenskouštítivost ve věcech těla a pohlaví
Jaká je tedy staropanenská žena - nevzhledná, případně tlustá nebo vyschlá, nesamostatná, nezbývá jí nic jiného, než střežit morálku, ale hlavně u druhých. Je ale tenhle problém pro dnešní ženy aktuální?
A což takhle Marlboro Man, který popularizuje cigarety Marlboro na velkých reklamách? Jejich prodejce vůbec nepředpokládá, že by mohly lákat ženy. Ve své obrazové reklamě, žijeme přeci v době obrazů, muž, který "malborky" kouří, je skutečný chlapák, který žije v horách, krotí koně a vůbec žije velice tvrdý život. Po jakém dnešní kouřící muž jen touží.
Protože nás žen ve funkcích je pořád ještě málo, šéf po skončení jednání pravděpodobně řekne: "pánové, zvu vás na pivo", i když tam budete i vy, milá ženo. Protože pro neformální oslovení smíšené skupiny jazyk zatím žádný výraz nemá. Alespoň ne v Praze, kde se "děcka, zvu vás na pivo", tak jako v Brně, neříká.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
