Téma měsíce: Josef Frič by dnes na observatoř v Ondřejově hleděl s úžasem
Asi 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy, v romantickém Posázaví, leží oblast nazývaná podle jedné z nejvýraznějších osobností české kultury Ladův kraj. Je zde nejen obec Hrusice, rodiště Josefa Lady, která si stále zachovává svou poezii. Kraj proslavil rovněž pivovar ve Velkých Popovicích a jeho Kozel. Najdeme zde barokní zámek Štiřín nebo zříceniny středověkých hradů v Říčanech a Senohrabech,, které byly kdysi významnými šlechtickými sídly. Ladův kraj je ideální oblast pro pěší turistiku a cykloturistiku. A právě takový výlet nás může dovést až k jeho snad nejproslulejší dominantě, k lesnímu komplexu historických i nových budov a staveb na samém vrcholu kopce Žalov, které patří Ondřejovské hvězdárně, hlavnímu sídlu Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Shodou okolností letos, dva týdny před zahájením kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze, tomu bylo sto let od zahájení prvních vědeckých výzkumů v Ondřejovské observatoři. Jaké je ale její postavení dnes? To je trošku komplikovanější otázka, říká po chvilce zamyšlení ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Petr Heinzel.
I s nimi lze ale ´dělat´ vědu na výborné úrovni. Ondřejov má také už po více než půl století v zahraničí solidní renomé. Jinak je samozřejmě plně zapojen do světové sítě významných astronomických observatoří a to umožňuje českým odborníkům podílet na celé řadě astronomických programů takříkajíc v nejvyšších sférách.
Spojené dohromady vytvářejí čtyři teleskopy Evropské jižní observatoře dokonce největší dalekohled na světě. Každý jednotlivý dalekohled má průměr zrcadla více než osm metrů. Největší ondřejovský dalekohled vypadá proti nim jako ´drobeček´. Jeho parabolické zrcadlo má průměr ´pouhé´ dva metry. Přesto je tento devět metrů dlouhý a 80 tun vážící dalekohled stále chloubou českých astronomů. V roce 1967, když byl uveden do provozu, to byl unikátní největší evropský teleskop, dnes po několika modernizacích patří do světové padesátky a ve střední Evropě je pořád největším. Usilovat o ještě větší dalekohled v Ondřejově by dnes podle Petra Heinzela nemělo význam. Evropa zkrátka nemá vhodné podmínky pro studium vzdálených objektů, galaxií, klima je zde hodně proměnlivé, Evropa má také silně znečištěné ovzduší a to se týká i tzv. světelného znečištění. S ním se musejí potýkat i v Ondřejově. Problémem je například blízkost dálnice D1 z Prahy na Brno a velkým zdrojem světelného znečištění je i 30 kilometrů vzdálená Praha.
Ondřejovský ´dvoumetr´, který může pracovat ve třech optických systémech s ohniskem od devíti do 64 metrů, je využíván výhradně ve stelární astronomii, tedy ke studiu hvězd.
Řadu významných vědeckých výsledků získali ondřejovští astronomové v uplynulých desetiletích také v tradiční české disciplíně, kterou je výzkum Slunce, respektive ve sluneční fyzice. Ke studiu využívají odborníci jak radioteleskop, tak unikátní horizontální dalekohled-spektrograf. Pavel Kotrč ze solárního oddělení vysvětluje, k čemu spektrograf slouží.
Na horizontální spektrograf je Pavel Kotrč zkrátka hrdý.
Vedle sluneční fyziky patří k dalším českým astronomickým specialitám výzkum meteorů. Ředitel Astronomického ústavu Petr Heinzel v této souvislosti dokonce používá superlativ.
"S tím tady vlastně začal Zdeněk Ceplecha, který je v tom oboru světová špička. Vybudovali jsme tady celoevropskou síť pro studium bolidů, jasných meteorů, a koordinujeme ji. Dnes umisťujeme automatické kamery i v Austrálii. Toto je jeden z příkladů našeho špičkového výzkumu."
V širokém spektru oborů, kterými se Astronomický ústav zabývá, nechybí samozřejmě ani účast na kosmickém výzkumu. Ta začala už programem Interkosmos koncem 60. let minulého století. V polovině devadesátých let pracoval unikátní akcelerometr z Ondřejova například na americkém raketoplánu Atlantis a před třemi roky zdejší odborníci vyvinuly pro akcelerometr samostatnou českou družici. Právě proto Petr Heinzel připomíná další obor ondřejovských odborníků.
"Tyto osobnosti tady založily tradici, která pokračuje a dnes je tady řada mladších kolegů, nebo těch ze střední generace, kteří jsou ve světě velmi uznávaní. Mají řadu kontaktů, řadu výsledků."
